Lukáš Kovanda: Fed zvýší sazby a... Víme, jak vše proběhne

10.12.2015 12:21 | Zprávy

Na svém nejbližším zasedání, ve dnech 15. a 16. prosince 2015, americká centrální banka – Fed – velmi pravděpodobně zvýší svůj cíl pro klíčovou sazbu mezibankovního trhu (tedy „zvýší sazby“). Stane se tak poprvé od června 2006. Konsensus trhu hovoří o zhruba 70procentní pravděpodobnosti takového kroku. Zdá se tedy, že zahájení „normalizace“ americké měnové politiky je na spadnutí. Je proto užitečné ptát se, jak měnovou politiku USA změnila finanční krize a její důsledky, jaké konkrétně kroky Fed v rámci „normalizace“ podnikne. Co se bude dít a jak bude měnová politika vedoucí světové ekonomiky vypadat v nejbližších letech.

Lukáš Kovanda: Fed zvýší sazby a... Víme, jak vše proběhne
Foto: Archiv LK
Popisek: Ekonom Lukáš Kovanda

„Staré časy“ skončily v roce 2007

Až do roku 2007, kdy globální finanční krize udeřila, aplikoval Fed široce známý postup, který si našel cestu do celé řady ekonomických učebnic: vždy nejprve určil cíl pro klíčovou krátkodobou sazbu mezibankovního trhu („federal funds rate“; odvíjejí se od ní další krátkodobé úrokové sazby v ekonomice a při setrvalé změně vlastně i ty dlouhodobé) a následně za účelem jeho dosažení prováděl operace na otevřeném trhu. Ty spočívaly v nákupu či prodeji poměrně nízkého objemu cenných papírů.

S finanční krizí se však cosi zásadního změnilo. V rámci svých opatření pro boj s krizí a rozsáhlých programů odkupu aktiv dal Fed vzniknout bankovnímu systému, který doslova překypuje rezervními prostředky. Připomeňme, že rozvaha Fedu nabobtnala z necelých 900 miliard dolarů v roce 2007 na 4,5 bilionu dolarů v současnosti, neboli z šesti na 26 procent hrubého domácího produktu USA. Tradiční měnová politika, jak jsme ji znali do roku 2007, v tomto novém prostředí už fungovat nebude (proč přesně, přiblížíme dále v textu). Fed musí hledat nové nástroje, jak ovlivnit zmíněnou sazbu mezibankovního trhu.

Abychom pochopili, co vše se mění, je dobré připomenout si tradiční, předkrizový přístup k měnové politice. Mezibankovní trh Spojených států (známý jako „federal funds market“), na kterém si banky a finanční instituce vzájemně půjčují na denní bázi při úročení odpovídajícímu již zmíněné krátkodobé sazbě, ovlivňovaly dva základní pochody.

Prvním pochodem byla poptávka bank po rezervních prostředcích. Banky jsou totiž ze zákona povinny držet určité rezervy, vyjádřené jako procento z objemu prostředků, které u nich klienti mají na běžných a podobných účtech (aktuální výše rezervních požadavků je zde). Banky tyto prostředky buď drží hotově ve svých sejfech, nebo – pokud trezory nestačí – ve formě rezerv u Fedu. Před krizí mělo své rezervy u Fedu zhruba 900 amerických bank a finančních institucí (nebo v USA působících poboček zahraničních bank a finančních institucí). Objem rezerv bank a finančních institucí u Fedu tehdy dosahoval zhruba patnácti miliard dolarů. Z toho necelé dvě miliardy představovaly přebytečné rezervy, tj. prostředky držené u Fedu nad rámec zákonné povinnosti.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Článek obsahuje štítky

ekonomika , názory , Kovanda , Fed

autor: PV

Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz

Záhada daru

Zabývá se někdo otázkou, proč, když někdo chce darovat peníze státu, tak jde zrovna za ministrem spravedlnosti a ne třeba za ministrem financí nebo premiérem? A jak je možné, že se dary neprověřují a neschvaluje je minimálně celá vláda? Mně to celé zavání korupcí. Jak to vidíte vy? A ještě k tomu pů...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
style="min-height:300px;"> reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Celní tsunami je tady

15:49 Zbyněk Fiala: Celní tsunami je tady

Největším ekonomickým nákladem je prudký nárůst nejistoty, co bude dál s exportním průmyslem. Pomůže…