Lukáš Kovanda: Fed zvýší sazby a... Víme, jak vše proběhne

10.12.2015 12:21 | Zprávy

Na svém nejbližším zasedání, ve dnech 15. a 16. prosince 2015, americká centrální banka – Fed – velmi pravděpodobně zvýší svůj cíl pro klíčovou sazbu mezibankovního trhu (tedy „zvýší sazby“). Stane se tak poprvé od června 2006. Konsensus trhu hovoří o zhruba 70procentní pravděpodobnosti takového kroku. Zdá se tedy, že zahájení „normalizace“ americké měnové politiky je na spadnutí. Je proto užitečné ptát se, jak měnovou politiku USA změnila finanční krize a její důsledky, jaké konkrétně kroky Fed v rámci „normalizace“ podnikne. Co se bude dít a jak bude měnová politika vedoucí světové ekonomiky vypadat v nejbližších letech.

Lukáš Kovanda: Fed zvýší sazby a... Víme, jak vše proběhne
Foto: Archiv LK
Popisek: Ekonom Lukáš Kovanda

„Staré časy“ skončily v roce 2007

Až do roku 2007, kdy globální finanční krize udeřila, aplikoval Fed široce známý postup, který si našel cestu do celé řady ekonomických učebnic: vždy nejprve určil cíl pro klíčovou krátkodobou sazbu mezibankovního trhu („federal funds rate“; odvíjejí se od ní další krátkodobé úrokové sazby v ekonomice a při setrvalé změně vlastně i ty dlouhodobé) a následně za účelem jeho dosažení prováděl operace na otevřeném trhu. Ty spočívaly v nákupu či prodeji poměrně nízkého objemu cenných papírů.

S finanční krizí se však cosi zásadního změnilo. V rámci svých opatření pro boj s krizí a rozsáhlých programů odkupu aktiv dal Fed vzniknout bankovnímu systému, který doslova překypuje rezervními prostředky. Připomeňme, že rozvaha Fedu nabobtnala z necelých 900 miliard dolarů v roce 2007 na 4,5 bilionu dolarů v současnosti, neboli z šesti na 26 procent hrubého domácího produktu USA. Tradiční měnová politika, jak jsme ji znali do roku 2007, v tomto novém prostředí už fungovat nebude (proč přesně, přiblížíme dále v textu). Fed musí hledat nové nástroje, jak ovlivnit zmíněnou sazbu mezibankovního trhu.

Abychom pochopili, co vše se mění, je dobré připomenout si tradiční, předkrizový přístup k měnové politice. Mezibankovní trh Spojených států (známý jako „federal funds market“), na kterém si banky a finanční instituce vzájemně půjčují na denní bázi při úročení odpovídajícímu již zmíněné krátkodobé sazbě, ovlivňovaly dva základní pochody.

Prvním pochodem byla poptávka bank po rezervních prostředcích. Banky jsou totiž ze zákona povinny držet určité rezervy, vyjádřené jako procento z objemu prostředků, které u nich klienti mají na běžných a podobných účtech (aktuální výše rezervních požadavků je zde). Banky tyto prostředky buď drží hotově ve svých sejfech, nebo – pokud trezory nestačí – ve formě rezerv u Fedu. Před krizí mělo své rezervy u Fedu zhruba 900 amerických bank a finančních institucí (nebo v USA působících poboček zahraničních bank a finančních institucí). Objem rezerv bank a finančních institucí u Fedu tehdy dosahoval zhruba patnácti miliard dolarů. Z toho necelé dvě miliardy představovaly přebytečné rezervy, tj. prostředky držené u Fedu nad rámec zákonné povinnosti.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Aleš Dufek byl položen dotaz

Pozitivní diskriminace

Na jednu stranu odsuzujete pozitivní diskriminaci, na druhou stranu vám nevadí, že se jí vaše vláda dopouští? Proč třeba neustále zvýhodňujete Ukrajince? Já to chápal zpočátku, ale po třech letech? A druhá věc, proč už se dnes nemůžou problémy nazývat skutečnými jmény, proč se kolem některých našlap...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Halík: Co nám už toho ministr Válek nakecal

15:26 Jiří Halík: Co nám už toho ministr Válek nakecal

Konkurs na Kecala v Prodané nevěstě do ND Praha v podání vládních činitelů.