Vy jste zastupitelem Středočeského kraje, tedy regionálním politikem. Jak se díváte na to, jak se ke komunálním a krajským samosprávám staví Fialova vláda, jejíž součástí jsou i Starostové a nezávislí?
Vláda Petra Fialy má dlouhodobě plná ústa důležitosti podpory krajských a obecních samospráv. V praxi se ovšem k obcím a krajům chová naprosto hanebně.
Proč?
Namísto podpory a pomoci jim na roky 2024 a 2025 totiž bezostyšně sebrala podstatnou část jejich příjmů.
Jakým způsobem?
Anketa
Žije se vám lépe, než před čtyřmi roky?
hlasovalo: 25386 lidí
Vláda totiž v roce 2023 v rámci tzv. konsolidačního balíčku prosadila i dvě změny v zákoně o rozpočtovém určení daní, který stanoví podíl územních samosprávných celků (obcí a krajů) na celkovém objemu vybraných daní. Konkrétně šlo o snížení tohoto podílu v neprospěch obcí a krajů na roky 2024 a 2025. V případě obcí šlo o snížení jejich podílu na celkovém ročním výnosu daní z příjmu fyzických osob, právnických osob a daně z přidané hodnoty o 1,7 procentního bodu (což je z hlediska absolutní výše příjmů o sedm procent) a v případě krajů se jednalo o snížení podílu krajů na příslušných daňových příjmech o 0,3 procentního bodu (tedy o čtyři procenta z jejich celkového objemu).
Co to znamená v praxi?
V případě našeho Středočeského kraje se jedná o ztrátu cca 600 milionů korun ročních příjmů! Tyto peníze samozřejmě v rozpočtu citelně chybějí. A projevuje se to zejména postupným snižováním dostupnosti a kvality krajských veřejných služeb. Ostudná je v tomto kontextu zejména skutečnost, že ke snížení příjmů krajů a obcí došlo za souhlasu a aktivní podpory hnutí STAN, tedy Starostové a nezávislí, které se jindy zájmy místních samospráv zaklíná, kudy chodí. Ovšem v tomto případě jim vrazilo pomyslnou dýku do zad. Stejně tak jako všichni vládní poslanci a senátoři, kteří pro odebrání peněz krajům a obcím hlasovali.
Další podstatnou – a de facto zásadní – otázkou je to, zda je současné nastavení podílu územních samosprávných celků, zejména krajů, na vybraných (tzv. sdílených daních) spravedlivé. A to jak nastavení celkového podílu (9,78 %) krajů na vybraných daních, tak podoba jeho dalšího rozdělení mezi jednotlivé kraje.
A je to nastavení tedy spravedlivé?
Jednoznačná odpověď zní, že není. Protože onen celkový objem přerozdělovaných financí zdaleka nestačí na kvalitní a dostatečné zajištění povinností krajů svěřených jim v samostatné působnosti. A navíc některé kraje jsou současnou právní úpravou jejich financování dokonce dlouhodobě evidentně diskriminovány.
Které kraje jsou diskriminovány?
Na prvním místě jde o náš, Středočeský kraj, jehož současný podíl na daňových výnosech sdílených kraji činí 13,77 %. Středočeský kraj totiž dostává v současném systému rozpočtového určení daní v přepočtu na jednoho obyvatele částku ve výši pouze 9 400 korun ročně, zatímco například Kraj Vysočina 13 700 korun, Jihočeský kraj 12 700 korun a Karlovarský kraj 12 600 korun. A hlavní město Praha dokonce astronomických 70 000 korun! To musí skončit!
Fotogalerie: - Okamura v Mělníce
Na základě čeho to vzniklo?
Hlavně na základě toho, že nyní se výnosy z daní dělí mezi kraje podle pravidel, kritérií a statistických údajů stanovených a platných v roce 2004. Od té doby se ale hodně věcí změnilo. Jedná se hlavně o počet obyvatel kraje, délku krajských silnic či o počet žáků středních škol. Uvědomme si třeba, že ve Středočeském kraji od roku 2004 vzrostl počet obyvatel o 300 000! A to hovoříme pouze o těch obyvatelích, kteří jsou u nás v kraji trvale přihlášeni k pobytu.
Kromě toho zatímco parametry rozhodné pro nastavení rozpočtového určení daní pro obce jsou každoročně přepočítávány podle aktuálních dat, u krajů tomu tak není. Což je také zásadní chyba. Přičemž k tomuto přepočtu by v případě krajů nemuselo docházet nutně každoročně, ale například alespoň jedenkrát za čtyři roky, což odpovídá délce volebního období krajských samospráv.
Je proto absolutně a nezbytně nutné koeficienty určující podíly jednotlivých samosprávných krajů na celkovém výnosu daní změnit ve smyslu jejich přizpůsobení současné realitě. Změnou zákona o rozpočtovém určení daní. Hnutí SPD a my – jeho středočeští krajští zastupitelé – o to usilujeme dlouhodobě. A jsme připraveni příslušný legislativní návrh předložit do Poslanecké sněmovny.
Ale to je pouze první krok, který musí být ve financování naší krajské samosprávy učiněn. Přiznejme si totiž, že její současná podoba základní znaky skutečné územní samosprávy vůbec nenaplňuje.
Proč ne?
Opravdová samospráva totiž předpokládá nejen existenci zákonem daných kompetencí, ale hlavně dostatek finančních prostředků ke správě jejích vlastních záležitostí a k plnění svěřených zákonných povinností. Vznik krajů v roce 2000 byl ovšem nepodařeným a účelovým politickým kompromisem, kdy kraje při svém vzniku sice získaly určitá víceméně formální práva a povinnosti, ale nikoli již tomu odpovídající vlastní finanční zdroje.
Anketa
Věříte, že příčinou (jednou z příčin) výpadku elektřiny byly obnovitelné zdroje?
hlasovalo: 13429 lidí
Prakticky jim tak nezbývá vůbec žádný prostor na zásadní koncepční záležitosti typu územního plánování, nastavení vhodné podoby krajské veřejné dopravy (a proto skokově zdražuje občanům jízdné jako současná vládnoucí koalice ve Středočeském kraji) anebo rozvoje sítě krajských středních škol.
A tak se činnost krajských samospráv do velké míry redukuje na přerozdělovací funkci ve smyslu alokace přidělených finančních prostředků: podílu na daních a nejrůznějších dotací. Lze za této situace vůbec hovořit o skutečné a suverénní krajské politice? Kromě debaty o zvýšení procentního podílu krajů na příslušných vybraných daních je proto zcela legitimní i diskuse o tom, zda by kraje neměly disponovat i určitým podílem na dalších typech daní.
Jakých daní?
Minimálně například na silniční dani, jestliže je jejich povinností údržba komunikací 2. a 3. třídy, případně i na spotřebních daních z benzínu a nafty. Zásadním (a specifickým minimálně co do jeho rozsahu) problémem financování našeho Středočeského kraje je pak navázání nasměrování příslušných daňových podílů na místo trvalého bydliště občana (daňového poplatníka).
V čem je problém?
Na území Středočeského kraje ovšem fakticky trvale žije zhruba půl milionu osob, které zde k pobytu hlášené nejsou a mají své úřední trvalé bydliště jinde. Nejčastěji v Praze. A tam směřuje i podíl z jejich daní, přestože veřejné služby využívají téměř výlučně ve Středočeském kraji a ve středočeských obcích. A my, Středočeši, jim je platíme. A to nehovoříme o chatařích o chalupářích, kteří v našem kraji tráví část (i když někdy podstatnou) roku, nýbrž o lidech a rodinách, kteří zde žijí celoročně. Daňové odvody těchto lidí tedy směřují do rozpočtů jiných krajů – nejčastěji do rozpočtu Prahy.
Je tedy jednoznačně nutné otevřít i tento aspekt podoby současného nastavení financování Středočeského kraje. Náš kraj už nesmí být nadále bezplatným servisem a pojišťovnou pro Prahu a její občany! Jde totiž o miliardy korun, kterými jedna skupina občanů Středočeského kraje naprosto neodůvodněně financuje jinou skupinu středočeských občanů – a kterými nespravedlivě a nelogicky dlouhodobě dotuje a sponzoruje rozpočet hlavního města Prahy.
Fotogalerie: - Nedůvěra ve Fialu
Kolik lidí tedy žije ve středních Čechách?
Když sečteme nárůst počtu „oficiálních“ a faktických obyvatel Středočeského kraje od roku 2000 (vznik krajských samospráv) do současnosti, jedná se minimálně o 600 000 osob, přičemž v okresech Praha-východ a Praha-západ se počet obyvatel za tuto dobu minimálně zdvojnásobil! A to vše absolutně bez toho, aby se to odrazilo ve změně způsobu financování našeho kraje!
A jaké jsou důsledky masivního nárůstu počtu obyvatel našeho kraje bez adekvátního odrazu v jeho financování? Věčně přetížené silnice (často v katastrofálním stavu), nedostatečná (někde dokonce vůbec žádná) dopravní obslužnost mnoha obcí a míst spoji krajské veřejné hromadné dopravy, nedostatek praktických, dětských a zubních lékařů, nedostatek kapacit mateřských, základních a středních škol, nedostatečný rozsah nabídky sociálních služeb. Musíme to změnit!
Jak?
Jednak přímo zvýšit procentuální podíl Středočeského kraje na celkovém výnosu vybraných sdílených daní. To je nutný a nezbytný krok číslo jedna. A dále musí následovat změna konstrukce přerozdělování daně z příjmu fyzických osob, která musí být navázána nejen na úřední trvalé bydliště poplatníka, ale i na místo, kde vlastní nemovitost. Buď přímo ve vztahu k poplatníkovi, anebo tak, že kraje získají určitý podíl na vybraném objemu daně z nemovitostí nacházejících se na jejich území. My v SPD říkáme jasně: změna současné podoby financování Středočeského kraje je naprosto akutní a nutná! A v zájmu Středočeského kraje a Středočechů již nesnese odkladu. Nesmíme dál být jen bezplatnou noclehárnou a zázemím Prahy.