Ministerstvo průmyslu a obchodu věří, že státní společnost Net4Gas by se mohla ze ztrát vymanit i díky zajišťování tranzitu plynu na Slovensko či do Rakouska. Tento tranzit, jak věří ministerstvo, by se mohl uskutečňovat proto, že letos koncem roku vyprší smlouva mezi Kyjevem a Moskvou o tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území. Kyjev přitom novou smlouvou uzavírat nehodlá. To ovšem odřízne od ruského plynu ty země, které jej nadále dovážejí. V EU jde zejména o Slovensko a Rakousko.

Pokud Slovensko a Rakousko budou odříznuty od ruského plynu, jednou z alternativ může být, že daný výpadek budou kompenzovat navýšením dovozu z Norska či z německých přístavních terminálů, kam by se dostával ve zkapalněné podobě. Zejména na Slovensko by pak musel téci přes Česko. To by tak opět inkasovalo tranzitní poplatky, takže Net4Gas by se díky tomu mohl vymanit ze ztráty.

Jenže slovenská vláda Roberta Fica vláda preferuje nahradit ruské dodávky plynu těmi ázerbájdžánskými. Jedno z možných řešení spočívá, zjednodušeně, v následujícím. Ázerbájdžán by začal posílat svůj plyn na Slovensko a do EU, zatímco Rusko by jej posílalo tam, odkud jej Ázerbájdžán kvůli dodávkám Slovensku a EU stáhl. To je podstata takzvaného rusko-ázerbájdžánského plynového swapu.

Tento swap však jde proti západním sankcím, neboť Rusku neztenčuje příjmy z prodeje plynu, jen se mění jeho kupující. Mimochodem, k tomu, aby popsaný swap hladce fungoval, musí být v bezproblémovém provozu předávací stanice v Sudže na rusko-ukrajinských hranicích, kolem níž se nyní vedou tuhé boje; poté, co ukrajinská armáda počátkem týdne nečekaně pronikla do Kurské oblasti v Rusku.

Pokud rusko-ázerbájdžánský plynový swap nevyjde, bude Slovensko muset plyn dovážet z jiných směrů. Zde se právě nabízí určitá naděje pro Net4Gas. Pokud by totiž Slovensko nemohlo mít plyn z Ázerbájdžánu, jednou z možností je, že by jej získávalo cestou přes Německo a z tamních přístavních terminálů a právě Česko. V zájmu Česka tedy může být, aby rusko-ázerbájdžánský plynový swap nevyšel.