Žaloba vinila politiky ze vzpoury, podvracení státu (sedición, pokud má někdo lepší překlad, ozvěte se) a zneužití veřejných financí při organizování samotného referenda, které bylo podle soudů nelegální (ZDE). Španělský nejvyšší soud však ve svém rozsudku první skutkovou podstatu odmítl (ZDE), protože podle něj nebylo nijak prokázáno, že by obžalovaní vyzývali k násilí. Tato skutečnost „ořezala“ udělené tresty zhruba na polovinu, protože za vzpouru by podle španělského trestního práva hrozilo 20–25 let vězeníc (ZDE).

Rozsudky mezi 9 a 13 lety jsou i tak na evropské poměry dost drastické, zvláště vezmeme-li v úvahu, že hodně západních zemí vůbec nenásilné „podvracení státu“ jako trestný čin nemá. (Sloupek Leonida Beršického v Bloombergu – až na nezbytné kopnutí do Poláků a Maďarů vcelku věcný ZDE) To je paragraf typický spíš pro totalitní státy a v Československu jsme se jej také hned v roce 1990 promptně zbavili (ZDE). Zůstalo nám jen rozvracení republiky (ZDE), které zní podobně, ale je násilné; tedy to, co ani u soudu v Madridu Kataláncům „nepřišili“.

Na lavici obžalovaných scházela osoba nejvyšší, bývalý katalánský premiér Carlos Puigdemont, který celý pokus o vyhlášení nezávislosti řídil a následně ze Španělska uprchl. Momentálně se nachází v Belgii, jejíž orgány řeší otázku (ZDE), zda jej do Španělska vydat či ne. Sousední Německo jej svého času vydat odmítlo (ZDE), protože považovalo obvinění z násilné vzpoury za neprokázané a španělské úřady do Německa jiné zdůvodnění pro zatčení Puigdemonta neposlaly. Podle španělského trestního práva není možné vést proces v nepřítomnosti obžalovaného (ZDE), takže Puigdemont zatím nic „nevyfasoval“.

Klasické odvolání je v tomto případě nemožné, ale je skoro jisté, že odsouzení a jejich obhájci se pokusí napadnout rozsudek ještě u Ústavního soudu, což může a nemusí dopadnout v jejich prospěch. Španělský právní řád zná také institut milosti (ZDE), kterou uděluje král na návrh ministra spravedlnosti. To by podléhalo poradě celé vlády.

Jelikož ovšem současná španělská vláda nezískala důvěru (ZDE) a v listopadu se budou konat předčasné volby (tento rok již druhé - ZDE), je pravděpodobnost, že by ještě schválila udělení milosti v tak politicky palčivém případu, srovnatelná s pravděpodobností sněhové vánice v pekle.