Minulou neděli jsem se zde zamýšlel nad některými okolnostmi probíhající biskupské synody o rodině. Upozornil jsem na to, že jedním z hlavních cílů liberálního džihádu v církvi je podkopání Kristova učení o nerozlučitelnosti manželství. Modernisté, jimž není svaté nic - s nečestnou výjimkou své vlastní důležitosti - volají po tom, aby lidé, žijící v nelegitimních svazcích, směli přistupovat ke svatému přijímání. Taková praxe - dnes již contra lege provozovaná v některých pokrokem zmítaných německých diecézích - však odporuje pojetí manželství, jak je Bůh zamýšlel.

Je proto dobré připomínat si životní příklady těch, kteří věrnost manželskému slibu zachovali i tehdy, když se jim manželství pro lidskou slabost či hříchy partnera rozpadlo. Patří mezi ně i moudrá a statečná žena, která, ač cizinka, pomáhala pronásledované církvi v naší vlasti. Nejen v manželském životě, ale i v této své službě Bohu musela přinést nemalou oběť – více než rok kriminálu na Mírově. Zde je ve zkratce její životní pouť, jak ji pro nás zaznamenala Cristina Siccardi:

Kateřina Tangari - oběť za manželskou věrnost

Nečetli jste v Písmu, že Stvořitel na počátku učinil lidi jako muže a ženu a prohlásil: ‚Proto opustí muž otce i matku a připojí se ke své ženě a ti dva budou jeden člověk? Už tedy nejsou dva, ale jeden. Co tedy Bůh spojil, člověk nerozlučuj‘. Tak zněla Ježíšova odpověď na otázku farizeů, zda se muž smí se ženou rozvést.

Na těchto Kristových slovech, jimž v průběhu křesťanských dějin uvěřily miliardy lidí po celém světě, je založena svátost manželství. Mnozí, i když z důvodu nevěry jednoho z partnerů zůstali sami, na této cestě vytrvali a o nerozlučnosti manželství svědčili s velkou důstojností a hrdinstvím. Patří mezi ně i žena pevné víry a nezlomného charakteru Kateřina Hassligerová, později známá jako madame Tangari.                               

Narodila se 10. března 1906 ve Vídni v rodině, jež byla po několik generací ve službách armády své vlasti. V roce 1936 se přestěhovala do Neapole, kde poznala svého budoucího manžela, chirurga Corrado Tangariho, s nímž uzavřela sňatek čtyřiadvacet dní před uzavřením příměří, 16. srpna 1943.