Mirko Raduševič: Válka proti IS. Na čí straně je Rusko – šíité nebo sunnité?

20.10.2015 14:46

Bombardováním v Sýrii se Rusko dostalo do složité situace mezi šíity a sunnity, a to podporou Bašára Asada, jehož režim je založen na alavistech (šíitská větev islámu). IS a Fronta an-Nusrá vyhlásily Rusku džihád. Stejně Turecko, Saúdská Arábie i další země Perského zálivu jsou pobouřeny.

Mirko Raduševič: Válka proti IS. Na čí straně je Rusko – šíité nebo sunnité?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka Ruska

Ruské vedení si před bombardováním muselo být vědomo, že bombardování bude posuzováno v kontextu nepřátelských postojů mezi sunnity a šíity. V samotném Rusku a v zemích Střední Asie se tento krok intenzivně diskutuje. Zejména když tyto země nyní žijí v určitém napětí. Již dříve prezident Turkmenistánu Gurbanguly Berdymuhamedov jezdil za uzbeckým protějškem Karymovem do Taškentu na konzultace z obav, že Tálibán podnikne útok. Dnes, jeho obavy jsou ještě větší. Stejně vůdce Čečenců Ramzan Kadyrov reagoval na bombardování ovšem opačně, a to nabídkou, že se jeho vojsko účastní bojů v Sýrii, a to v pozemní operaci. Je to zejména severní Kavkaz, kde vzniká v ozbrojených složkách diskuze, zda zapojením Ruska do bojů v Sýrii znamená, že půjdou bojovat za šíity a alavisty proti sunnitům (viz).

Irácká putinománie a Putinovo prohlášení

Západ využívá příležitosti a útočí na nestrannost Ruska v muslimském světě. Například deník Le Parisien nazval Putina šíitem a dává k dobru povídačku, že se v Iráku, kde mimochodem je Putin velmi populární, se o Putinovi mezi lidem vypráví, že jeho otec byl šíitem pocházejícím z jihu Iráku. Zde se měl živit prodejem fíků (tin), a proto se mu přezdívalo Abu Tin a za druhé světové války se ocitl v Sovětském svaze, kde si vzal Rusku – blondýnu a zde se usadil. „Měli bychom dát Putinovi iráckou a syrskou státní příslušnost, protože nás miluje víc než naši vlastní politici, cituje deník jednoho iráckého studenta a další Iráčany a nazývá to iráckou „putinománií“, která se v posledních dnech rozvinula v Iráku v očekávání velkých nadějí a také proto, že zdejší lid byl zvyklý na velkou politickou osobnost, kterou nyní postrádá (viz).

O bombardování promluvil ruský prezident Vladimir Putin ve zvláštním rozhovoru v televizi Rossija (na hoře na snímku)  a nemohl se nevyhnout  problematice ruské podpory šíitů. Rozhovor lze více méně brát jako ruské oficiální prohlášení zemím světa: „Jedná se falešné nařknutí, špinavou hru. Neděláme rozdíl mezi šíiity a sunnity. V Rusku žije početné muslimské obyvatelstvo – tvoří deset procent populace. Jsou našimi občany stejně jako křesťané nebo židé. V žádném případě jsme se nechtěli angažováním v Sýrii zapojit do mezináboženského konfliktu. Jediným naším cílem je podpořit legitimní syrskou vládu a vytvořit podmínky k politickému řešení. Máme dobré vztahy s muslimskými zeměmi jak šíitského, tak sunnitského charakteru. Chováme k nim symaptie a chceme nadále rozvíjet dobré vztahy.“

Slovo ruských expertů

Od začátku ruského bombardování v Sýrii se média začala zajímat o názory expertů na jeho důsledky v muslimském světě. Často se objevují odpovědi na ruské angažmá v Sýrii od Georgije Mirskiho, který je považován za předního ruského orientalistu, je spolupracovníkem Ústavu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů (IMEMO). Jeho postoje k ruskému angažmá nejsou však zcela jednoznačné. Zdá se, že odpovídá způsobem podle toho, kdo se jej ptá. Například pro rozhlasovou stanici Deutsche Welle uvádí, že Kreml musel před svým rozhodnutím tušit, že proti sobě postaví sunnity, kteří v arabském světě tvoří většinu. K tomu Mirskij dodává svoji vizi: „Ruští představitelé doufají, že klady převáží na negativy. Pokud se zeptáte v sunnitském světě člověka na ulici na jeho názor na IS, řekne, že je to až příliš násilnická organizace a že by se muslimové neměli takto chovat. Tím, že teď Rusko útočí na IS a zabíjí tím podle něj sunnity. Myslíte však, že je lepší než USA a Izrael? Ano, je, ale jen o chlup.“

Tento expert vidí, což je na jeho názorech podstatné, celou ruskou operaci pesimisticky. Vidí v tom nutnost několikaměsíčního bombardování v Sýrii. Poté, podle něj, se IS přesune do Iráku, pak podle potřeby opět zpátky do Sýrie. Chce říci, že IS je nezničitelný ze vzduchu, neboť jeho příslušníci se skrývají mezi civilní obyvatelstvo. Mirskij dodává: „IS chová zášť a nenávist vůči Rusku a učiní cokoliv, aby se pomstil. Čím budou ruská letadla úspěšnější, tím více se teroristé naštvou. Budou se ještě více mstít a nenávidět nás.“ ( viz článek  nebo rozhovor ). Dále Mirskij vidí hlavní problém v tom, že sedmdesát procent Syřanů jsou sunnité a ti nechtějí za alavistický režim bojovat. V tom spatřuje důvod, proč tolik mladých mužů utíká do Evropy. Asad podle ruského experta má velice nepočetné alavistické vojsko, které nikam nemůže pokročit. Jedině se Asad podle Mirskije v pozemních operacích opírá o šíitský libanonský Hizballáh, který má zkušenosti v boji s Izraelem.

Na Echu Moskvy Mirskij jakoby své názory shrnuje do velkého pesimistického závěru. Tvrdí, že se načas boje v Sýrii zmírní, že opozice proti Asadovi bude zatím vyzbrojena a že se proti němu spojí s IS na dobytí alavistického bastionu Damašku. K Rusku pak píše: „Moskva bude muset zdvojnásobit v Sýrii svoje úsilí, bude muset posílat daleko více materiálu a zařízení. To bude stát miliardy rublů. Historie nám ukázala počínaje Vietnamem, že pro velmoce je velice jednoduché začít válku v malé zemi, ale těžké je z ní se dostat ven.“

Kde se Rusko nachází

Ze shora uvedeného nevyplynulo, že by se Rusko mělo přiklonit více k šíitům, jak je někdy především Západem a některými zástupci islámského náboženství v Rusku prezentováno. Další expert na islám Ahmed Jarlykapov, zabývající se především Kavkazem, tvrdí, že téma války mezi sunnity a šíity je uměle vytvořený propagandistický výmysl založený na primitivní logice (viz). Pro Rusko je zejména podstatný příznivý názor čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova. který rovněž považuje za provokaci nazývat ruskou účast v Sýrii bojem proti sunnitům. „Tvůrci IS se začali obávat o osud této organizace. Navíc, když se potvrdilo, že ruské letectvo je efektivní, začali hrát hru ‚šíité versus sunnité‘,“ řekl Kadyrov a nazývá IS teroristickou organizací. „Neskákejte na trik, že by sunnité po celém světě měli bojovat proti šíitům. Je to provokace západních zpravodajských služeb. Podnítily vznik Al-Káidy, IS a zničily Libyi, Afghánistán, Irák a způsobily chaos v Egyptě,“ uvádí dále čečenský prezident. Připomíná, že šedesát islámských vůdců z celého světa vydalo prohlášení, ve kterém se odsuzuje IS. „Jsem sunnitský představitel a tvrdím, že IS je lůzou, kterou Západ vytvořil z přivandrovalců z celého světa. IS v první řadě zabijí sunnity, proto vás žádám nepodléhejte provokaci speciálních služeb,“ prohlašuje Ramzan Kadyrov.

Satanský stát

Na závěr jistou zajímavost. Ramzan Kadyrov ve svém vyjádření nepoužívá výraz Islámský stát – rusky „Islamskoje gosudarstvo“ a používá pro tuto organizaci název „Ibliskoje gosudarstvo“.

Tento termín vznikl tak, že letos v létě se konala školení ruských muslimských duchovních v Moskevském islámském institutu, kde jim bylo vysvětlováno, jakým způsobem mají bojovat s propagandou IS. Tohoto školení se účastnilo kolem tří stovek ruských imámů. Zde se probíralo, jakým způsobem jsou mladí lidé rekrutováni pro IS, a bylo probíráno, jak s muslimskou mládeží jednat. Při této příležitosti se předseda Rady ruských muftí Ravilj Gajnutdin obrátil k duchovním s prosbou, aby v médiích a během jakékoliv komunikace nepoužívali pro „teroristickou organizaci banditů“ název „muslimská“. Jeho zástupce Rušan Abbjasov to dále rozvedl tak, že slovo „islám“ v překladu z arabštiny znamená „pokora, mír, klid“. Mládež, která jde bojovat za IS, může uvěřit, že je to boj o pravé hodnoty. Proto je podle hlavního ruského muftího třeba této organizaci název „islám“ odebrat, což propagují i jiní světoví představitelé islámu. Podle Abbjasova lze tuto organizaci dešifrovat podle její činnosti a díla jako „Satanský stát“. Proto IS ruští muftí nazvali „Ibliskoje hosudarstvo“, neboť „iblis“ v arabštině znamená „satan“ (viz)

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Velké sny a prázdná kapsa

15:52 Zbyněk Fiala: Velké sny a prázdná kapsa

Končící Evropská komise zkouší ještě udat strategii pro příští volební období, s nejasnými návrhy, n…