Nyní se ale ukazuje, že skutečnost zdaleka neodpovídá pečlivě budované image. Německo je na tom s přeměnou své energetiky totiž hůř než četné jiné země. Vyplývá to ze zprávy, kterou vytvořila uznávaná poradenská firma McKinsey & Company pro Světové ekonomické fórum (WEF), mezinárodní organizaci sídlící ve švýcarské Ženevě.
Autoři zprávy zevrubně analyzovali energetické systémy 114 zemí, které hodnotili podle 40 ukazatelů (několik z nich vždy tvoří určitou kategorii) a z výsledků sestavili "Globální index transformace energetiky". Německý list Die Welt komentuje výsledný řebříček slovy: „Pro někoho je možná bolestné zjištění, že Německo se nedostalo do první globální desítky.“ Skončilo totiž až na šestnáctém místě. Především v Evropě si z ekologického pohledu lépe vede celá řada zemí: všechny skandinávské, ale také Švýcarsko, Rakousko, Británie a Francie.
Nelichotivé pořadí Německa zhoršuje především kategorie nazvaná "Struktura energetického systému". Spolková republika je podle tohoto kritéria až na 110. místě ze 114 zkoumaných zemí. "Jde především o závislost Německa na uhelných elektrárnách, které se stále podílejí na celkové výrobě proudu 42 procenty,“ konstatuje studie. V důsledku toho je Německo až na 61. místě i podle hodnotícího kritéria "Životní prostředí a ochrana klimatu". Hlavním důvodem jsou vysoké emise oxidu uhličitého dosahující 906 milionů tun ročně. Jejich objem se navíc od roku 2014 v Německu nemění. Přitom jsou země, kde to jde. Studie uvádí příklady Dánska, které během uplynulých deseti let omezilo svoji závislost na uhelných elektrárnách z 91 na 28 procent a Británie, kde došlo k poklesu ze 65 na devět procent. Obě země současně zvýšily pružnost dodávek elektřiny větším využíváním plynu a vodní energie. Země přitom zvolily každá jiný přístup k energetické koncepci: Dánsko, uvádí do provozu nejvíce větrných kapacit v přepočtu na obyvatele, Británie sází na jádro.
Německo si podle analýzy nevede dobře ani pokud jde o výkonnost energetického systému. Toto kritérium vyjadřuje, jakého pokroku bylo během přeměny energetiky dosaženo například v ochraně klimatu, hospodárnosti (výši nákladů) a také v bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny. Spolková republika je na tom v tomto ohledu hůř než třeba Paraguay, Slovensko nebo Indonésie. Jedním z důvodů je vysoká cena elektřiny pro domácnosti dosahující v průměru 30,8 centu za kilowatthodinu (82. místo na světě) i cena pro menší průmyslové zákazníky (110. místo).
Česko v celkovém indexu energetické transformace získalo 56 ze sta možných bodů a umístilo se na 51. místě žebříčku, což je řadí na konec skupiny zemí, které podle zprávy dosahují velmi dobrých výsledků. V hodnocení výkonnosti energetické soustavy Česko získalo 60 bodů, ale v připravenosti na její transformaci jen 52 bodů. Mezi vyspělými evropskými ekonomikami tak zaujímá předposlední místo, předstihlo ale Chorvatsko, Maďarsko, Turecko, Polsko, Černou Horu, Bulharsko, Srbsko a Bosnu a Hercegovinu, které zpráva řadí mezi rozvíjející se evropské ekonomiky.
Odborníci z McKinsey při sestavování indexu přihlíželi také k tomu, kolik energie ta která země spotřebovává na jednotku hrubého domácího produktu, kolik emisí oxidu uhličitého produkuje v přepočtu na jednoho obyvatele a do jaké míry se je daří snižovat. Vzali v potaz rovněž náklady na dovoz energie, státní dotace k cenám paliv a četná další kritéria.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
