Co se týče úpravy stanov a programu KSČM, nejedná se o nic zásadního, takže staré struktury, vedoucí stranu k zániku, se nemají čeho bát. Co mě však pobavilo, bylo opatření, kde se říká, že zrušené členství ve straně lze obnovit až po třech letech. Ústřední výbor si asi neuvědomuje, že stát se členem strany nebo z ní vystoupit není totéž jako namazat si chleba se sádlem a cibulí! Vystoupení ze strany je poměrně zásadní rozhodnutí, které v člověku zraje dlouho, a musí k němu vést poměrně zásadní důvody. Lze tedy jen stěží předpokládat, že ten, kdož ukončí členství ve straně, by se do ní chtěl po roce vrátit. S tím mám svou zkušenost a věřte mi, nebo ne, pralo se to ve mně dlouho! Mně osobně to připadá, že komunistou se člověk rodí a že toto přesvědčení přímo pramení z nutnosti přežití komunity (společnosti). Jednotlivec mnoho šancí na přežití nemá, a to jak v přírodě, tak v lidské společnosti. Bohužel ideje těchto myšlenek byly a jsou zneužívány, a to lidmi, jejichž charakter je zásadním způsobem pokřiven. Pokřiven natolik, že zájmy čistě osobní překrývají zcela zájmy společenské (komunitní).
Někteří vědí, že jsem ze strany vystoupil a jsem od strany už pět let odloučen. Jsou i tací, kteří znají mé důvody vystoupení, a psal jsem o nich i veřejně. Nikdy jsem se nestyděl za to, že jsem komunista, a nestydím se ani za to, že jsem z KSČM vystoupil. Za těch pět let mě nenapadlo, že bych se do KSČM vrátil, protože se k lepšímu nezměnilo nic. Strana se totiž stále více utápí jen v pouhém žvanění a vnitřním rozkladu.
Předseda strany Vojtěch Filip a celý ÚV společně stále pracují na dekomunizaci strany a jejím postupným ideologickým zmrtvením. To se jim, lze říci, podařilo a ze strany s ideologickým základem byla učiněna komerční levicová strana. U tohoto vážně být nemusím a nechci. Kdysi jsem se snažil z vnitřku strany s tím bojovat, ale reakční prodejné síly mají ve straně větší moc a sílu a členská základna ztratila svou ideologii, a tím i revoluční náboj. Bojovat sám nebo s hrstkou čestných proti takové síle není možné. Komunistou jsem i nadále, jen tu rudou knížku nemám. Co totiž do knížky, která je na povrchu rudá, ale uvnitř hraje všemi barvami? Šel jsem svou cestou a těší mě, že nemusím být přímo u toho, kam až to Vojtěch Filip dovedl. Je jasné, že mě to netěší. No a obnovovat členství? Ani náhodou. Chtějí-li tito pseudosoudruzi lidem lhát, tak beze mě. To já dělat nebudu a vím, že stejně to cítí mnoho dalších komunistů.
Je docela zajímavé, že v oblasti programu se neustále píše, že programovým cílem KSČM je socialismus. Co je to za kravinu? Kdo tomu bude věřit, je vůl! Tento bod je v přímém rozporu se samotným konáním KSČM. Nebo je vaším cílem socialismus s Babišem a Agrofertem? Možná jo, ale to fungovat nebude. Víte dobře, že socialismus nastolit v České republice jen tak nelze. Ten se musí vytvářet na základě komunistického internacionalismu, jinak by nás čekal osud Venezuely nebo Libye. Vy však internacionalismus nepodporujete a ani na sjezd už nezvete delegace komunistických stran z jiných zemí. Socialismus lze budovat na základě sjednocení dělnické třídy, ale KSČM nemá snahu kohokoliv sjednocovat. Jak mohou předáci KSČM mluvit o socialismu, když někteří z nich jsou kapitalisté? Co to máte za program? Za koho mluvíte? Celé je to lež!
Závěrem si dovolím pár slov k textu, který přednesl pan Skála na PTPK v Praze. Je mi z toho smutno, pane Skálo. Vím, že máte na víc! Proč tak laciná rétorika? To jsem si mohl koupit rovnou Halo noviny a přečíst si kecy o ničem! Váš text je pouhé konstatování a popis toho, v čem žijeme a kam to vede. To všichni vědí. Zaměřil jste se na kritiku kapitalismu, ale ani slovo k rozporuplnému vývoji v KSČM, přičemž právě vývoj strany je to zásadní, co nás pálí. Není přeci možné bojovat s kapitalismem, když strana, která by měla být údernou pěstí, nemá ideologický základ, postrádá jednotu, nemá jasný směr a je plná kolaborantů. Kritizujete něco, čeho je KSČM plná. V tomto bodě bychom měli začít nejprve u sebe, a teprve pak kritizovat kapitalismus. Nesdělil jste ani jeden alternativní postup, vedoucí k nápravě, a tím defacto k záchraně strany. To už je PTPK slet žvanilů?
Filip už dále na předsedu strany kandidovat nehodlá, svůj likvidátorský úkol splnil. Jestli si myslíte, že ona vzdálená účast KSČM na vládě je výhra, tak to je omyl. To je labutí píseň této partaje. Kdo však za Filipa? Máme nástupce? Máme už konečně komunistu?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
