Vážená paní náměstkyně,
poté, co jsem si vyslechl argumenty, které zaznívaly minulý týden v pořadu České televize „Máte slovo“ a které se týkaly problematiky elektronické evidence tržeb a spolků, rozhodl jsem se Vás oslovit tímto dopisem a požádat Vás o písemné vyjádření k této problematice. Jako slovácký senátor mi totiž vůbec není lhostejný současný stav, kdy se mnohá prohlášení představitelů ministerstva financí přímo rozchází s jinými oficiálními stanovisky, což vyvolává mezi mnoha spolky velkou dávku nejistoty a chaosu.
Ministerstvo financí ČR tvrdí, že spolky a další veřejně prospěšní poplatníci jsou vyloučeni z evidence tržeb. Tvrdí, že podle ustanovení § 12, písm. h) jsou tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků (tedy spolků, hasičů, tělovýchovných organizací apod.) vyloučeny z evidence tržeb.
Současně s tím však vydalo Generální finanční ředitelství „Metodický pokyn k aplikaci zákona o evidenci tržeb“ (dostupný na adrese: http://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/Metodika-k-evidenci-trzeb_v1.0.pdf), ve kterém pro výše uvedené tvrzení stanovuje několik zásadních kritérií:
1. Příkladem výdělečných činností vykonávaných příležitostně v rámci hlavní činnosti spolku pak může být příležitostné (nikoli soustavné) pořádání společenských a reprezentačních akcí ve formě plesů, tanečních zábav a společných setkání, které mohou být spojeny s uskutečněním plateb např. v souvislosti s prodejem vstupenek a občerstvení, a to i v případě, že výtěžek překročí náklady. Jako příklad lze uvést představení amatérského divadla, kroužku lidových tanců, letní tábor, hasičský nebo myslivecký bál, soutěže či závody pořádané spolkem v rámci jeho hlavní činnosti apod.
2. Příjem z drobné vedlejší činnosti se ve smyslu ustanovení §12 odst. 3 písm. h) ZoET bude jednat v případě, že veřejně prospěšný poplatník v roce, jež předchází roku, ve kterém by mu bez dalšího vznikla povinnost evidence tržeb z vedlejší podnikatelské činnosti, neměl příjem/výnos z této činnosti vyšší než 175 000 Kč, nebo tyto příjmy činily méně než 5 % z celkových příjmů/výnosů veřejně prospěšného poplatníka za sledované období.
3. Drobná vedlejší podnikatelská činnost však není nikde explicitně definována, resp. jedná se o neurčitý právní pojem. Naplnění kritéria „drobné podnikatelské činnosti“ je tak u poplatníka nutné posuzovat vždy s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu.
V návaznosti na výše uvedená pravidla mi však dovolte uvést několik konkrétních příkladů z praxe a požádat Vás o závaznou písemnou odpověď Ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství, jak v daných případech postupovat.
1. Místní fotbalový klub provozuje při každém domácím fotbalovém utkání bufet, v rámci kterého prodává pivo, nealko nápoje, klobásku a další drobný sortiment. Jde o soustavnou činnost, neboť bezprostředně souvisí se soustavnou fotbalovou činností tohoto klubu. Musí tedy fotbalový klub v rámci této činnosti vést elektronickou evidenci tržeb, protože nesplňuje podmínku příležitostného pořádání akcí?
2. Sdružení dobrovolných hasičů zajišťuje během všech společenských a kulturních akcí, které jsou pořádány v obci jako např. ples, hody, letní festival, akce pro děti a rodiče, apod., prodej drobného občerstvení. Příjmy z této činnosti tvoří podstatný nebo téměř jediný relevantní zdroj jejich příjmů, který pak používají ryze na podporu své neziskové a pro obec prospěšné činnosti. V takovém případě tedy sdružení dobrovolných hasičů nesplňuje podmínku, že tyto příjmy z prodeje občerstvení dosahují maximálně 5 % z celkových příjmů. Bude tedy muset vést elektronickou evidenci tržeb a při prodeji občerstvení používat registrační pokladnu?
3. Místní dobrovolní hasiči občas vykonávají např. pro místní samosprávu nejrůznější pomocné práce, jako kosení luk, apod. Za tuto práci dostávají hotovostní platby, které jsou vyšší, než 5 % jejich celkových příjmů. Musí pro realizaci těchto plateb používat EET?
4. Myslivecké sdružení pořádá v obci během roku 2 až 3 kulturní akce pro místní občany. Zároveň příležitostně prodávají zvěř. Jejich celkové příjmy z těchto akcí přesáhnout hodnotu 175 000 Kč. Znamená to, že myslivecké sdružení bude muset od příštího roku používat během akcí elektronickou evidenci tržeb v rámci prodeje občerstvení či vstupného?
5. Místní folklorní soubor každoročně pořádá v obci velkolepou hodovou veselici, v rámci které přesáhnou všechny kumulované příjmy (vstupné, občerstvení, vybírání do kasičky, apod.) částku 175 000 Kč a zároveň tedy i 5 % příjmů tohoto spolku, protože folklorní soubor je v rámci financování svých neziskových aktivit odkázán zcela na tyto příjmy z této akce. Znamená to, že tento spolek bude nucen v rámci této kulturní akce používat elektronickou evidenci tržeb?
6. Místní cimbálová muzika, která je organizována jako spolek, realizuje hudební produkce nejen v místní obci, ale také v širším okolí. Honoráře za hudební produkci inkasuje tento spolek téměř výlučně v hotovosti a celková výše těchto příjmů za jeden kalendářní rok přesáhne částku 175 000 Kč. Bude muset tedy tato cimbálová muzika při hotovostních platbách za uměleckou produkci používat elektronickou evidenci tržeb?
Výše uvedený výčet je jen ukázkou mnoha konkrétních situací, do kterých se spolky během svého působení nejen na venkově mohou dostat. Domnívám se, že je nezbytně nutné, aby se státní instituce v tomto ohledu chovali předvídatelně a přestali destabilizovat celý dobrovolnický a neziskový sektor, který je tolik potřebný pro udržení komunitního života nejen na venkově.
Vážená paní náměstkyně, budu v nejbližších dnech očekávat Vaši písemnou odpověď.
Psali jsme:
autor: PV
