Vážený pane kardinále Dominiku Duko,

jsme členy stejného církevního společenství, jakému Vy předsedáte. Sledujeme proto Vaše kroky například i ve věci aktivní kampaně některých církevních představitelů varujících před řešením genderových otázek. Všimli jsme si, že používání nevyvážených či nepodložených tvrzení vyvolalo reakce dalších církevních představitelů, kteří naopak kampaň mírní s tím, že věcná debata a rozlišování jednotlivých problémů je prospěšná a je vůbec dobré se zamyslet nad tím, zda církve nemají akutnější úkoly, než vést vyhrocené kampaně proti genderové problematice.

V poslední době nás zaujalo udělení Vašich napomenutí Tomáši Halíkovi a Tomáši Petráčkovi.

Ptáme se, co jste nám - širšímu církevnímu společenství - uplatněním těchto napomenutí chtěl sdělit? Znamená to, že v naší církvi se již nesmí veřejně nesouhlasit s některými kroky biskupa, navíc nikoliv věroučnými, nýbrž týkajícími se běžného života? Dáváte tím najevo, že soutěž názorů v naší církvi může na příště probíhat tak nějak mimo veřejnost a s vyloučením kněží, včetně jejich akademické působnosti, která si stovky let zakládá na vzájemném tříbení názorů?

Jak byste, prosím, vysvětlil logické nesrovnalosti, které vyplývají z prohlášení Vašeho arcibiskupství (ZDE), že "Toto „napomenutí“ je v souladu se stanoviskem České biskupské konference (ČBK), tedy všech diecézích biskupů", když biskup Tomáš Holub ve svém rozhovoru ZDE řekl: "Nebyl jsem přítomen žádnému rozhodnutí biskupské konference, které by podpořilo udělení důtky monsignoru Halíkovi. Jen jsem od pana kardinála slyšel, že on sám o udělení nějakého napomenutí uvažuje." Je to již druhé ohrazení se T. Holuba k údajnému stanovisku, vydávanému za názor celé ČBK, a rovněž pan kardinál Miloslav Vlk se svého času obdobně písemně ohradil proti prohlášení na Vašem webu distancujícímu se od rozhovoru T. Halíka (? je ještě funkční odkaz na web arcibiskupství s tímto prohlášením?). Nesnižujete nepravdivým zaštiťováním se autoritou ČBK věrohodnost a vážnost celé ČBK?