Situace v České republice je úplně jiná. Když pátráme po příčinách tak radikálního rozdílu v chování i náladě na veřejnosti, opakovaně narážíme na tvrzení o údajném vlivu Ruska. Nikdo z nás nevidí do tajných kremelských plánů (kromě Michala Koudelky, Ondřeje Kundry a Pavla Novotného), nicméně dokážeme odhadnout, jestli by to bylo v ruském zájmu.

Za prvé. S nástupem Bidenovy administrativy roste riziko útoku na Rusko. Ať už kvůli chuti na jeho nerostné bohatství, snaze zlikvidovat potenciálního konkurenta upadající Ameriky či zájmům zbrojařské lobby. Můžeme čekat rychlejší závody ve zbrojení, snahu zatáhnout Rusko do dalších válek, organizování převratů v sousedních zemích, a není vyloučen ani přímý válečný konflikt. Útoky na Bělorusko a Arménii v období, kdy už slábl Trumpův vliv, jsou možná ukázkami, co se od příštího roku rozběhne naplno. Můžeme také počítat se snahou zatáhnout do těchto agresí všechny státy EU včetně České republiky.

Za druhé. Různé vrstvy společnosti mají různé zájmy. Korporátní kapitáni, intelektuálové, mediální elity i neziskovkáři budou agresi podporovat. Dolních 90% ale nemá žádný zájem vyvolávat další konflikty.