Georg Orwell napsal, že kdo ovládá současnost, ovládá minulost. Přesvědčujeme se o tom každým dnem. Ten, kdo dokáže účinně ovlivňovat média, ústavy, university a především granty, ten rozhoduje o obrazu dějin. Nic není snadnější ve světě, kde nejvýznamnější ctností je schopnost zavděčit se šéfům a davu sobě podobných, a kde je nezávislost myšlení pokládána za vadu.

Tím spíš je zapotřebí připomínat pravdu o druhé světové válce. Nejen připomínat, ale také uchovávat. Protože informace může být z internetu vymazána a ze školních osnov vyškrtnuta. Bude ubývat těch, kdo měli možnost se setkat s účastníky tehdejšího dění. A ti zbývající budou ukřičeni, že je to všechno jen komunistická propaganda.

Je tedy důležité, aby byla uchována nějaká objektivní skutečnost. To nemohou být bojiště, zbytky tanků či rozstřílené zdi, protože časem nebude jasné, jak se co odehrávalo, a co to znamenalo. Paměť ale mohou tvořit dokumenty. I když bude zapomenut kontext a třeba jednotlivé výrazy, vždy bude možné je oživit.

Vynikající soubor toho nejdůležitějšího o druhé světové válce (s přihlédnutí k postavení českého národa) sestavil už loni Petr Žantovský, a vydal pod názvem Svět včerejška, dneška a… Vznikl přehled, který by neměl chybět v žádné knihovně. Kniha není přehnaně rozsáhlá (330 stran), ale je v ní všechno důležité. Od ukázek německého předválečného myšlení (Spenglerův Zánik Západu) přes spisy Adolfa Hitlera (kapitoly z Mein Kampf, směrnice pro přepad Československa, porůznu pronesené poznámky o českém národě a politická závěť), projevy a úvahy Konrada Henleina a Reinharda Heydricha, plný text Mnichovské dohody i paktu Molotov – Ribbentrop, protokol z konference ve Wannsee o konečném řešení židovské otázky… až po články Emanuela Moravce, výpověď generála Vlasova, protokol z Postupimi a Benešovy dekrety. Vše v jedné hezky vázané knize.

Sám Petr Žantovský se omezuje převážně na krátké komentáře, kde jednotlivé texty zasazuje do rámce událostí.