Petr Hartman: MUS a žaloba na žalobce

06.01.2012 12:48

Mnohaměsíční průtahy při vyřizování švýcarské žádosti o právní pomoc, více než roční otálení při rozhodování o tom, zda se Česká republika připojí k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody. Také toto se odehrálo v souvislosti s prověřováním podivné privatizace Mostecké uhelné společnosti.

Petr Hartman: MUS a žaloba na žalobce
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Pospíšil

Velmi vlažný přístup státního zastupitelství vyvolává dojem, že česká strana házela švýcarské spíše klacky pod nohy, než aby jí pomohla s vyšetřováním. Tuzemské orgány činné v trestním řízení se na rozdíl od švýcarských zatím nedobraly k tomu, že by došlo k porušení zákonů. Pokud by do případu nevstoupilo zahraničí, měli by lidé mající prsty v privatizaci Mostecké uhelné společnosti „klid“. Už před několika lety policie došla k závěru, že k ničemu protizákonnému nedošlo. Celý případ byl sice nedávno znovu otevřen, ale dosud bez hmatatelného výsledku. Úplně do ztracena vyšuměla celá řada jiných afér, které byly plně v kompetenci české policie a státního zastupitelství.

Neochota vyjít vstříc kolegům ze zahraničí se netýkala pouze Švýcarů. Alespoň podobné zkušenosti zaznamenali například Rakušané v souvislosti s prověřování podezřelých okolností nákupu obrněných vozidel Pandur pro českou armádu. Zmiňované počínání vypadá tak, že česká strana neměla intenzivní zájem na tom, aby se rozkrylo pozadí jednotlivých případů a byli odhaleni skuteční viníci. Vzhledem k tomu, že drtivá řada afér, které měly spojitost s politickým prostředím, neskončila před soudem, jde jen těžko o náhodu. Naopak může jít o propracovaný systém, který maří práci i těch policistů a státních zástupců, kteří se řídím heslem – padni, komu padni. A jak ukazuje přístup k žádosti o právní pomoc ze Švýcarska týkající se Mostecké uhelné společnosti, byl zatím relativně odolný i vůči zásahům ze zahraničí.

Proto je z tohoto úhlu pohledu velmi důležité, že ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil vyhověl návrhu nejvyššího státní zástupce Pavla Zemana a podá kárné žaloby na státní zástupce. Nejenom na ty, kteří přímo dozorovali případ Mostecké uhelné společnosti, ale také na jejich nadřízené. Lze si totiž jen obtížně představit, že by mohl bezdůvodně protahovat vyšetřování řadový státní zástupce bez shovívavosti jeho nadřízených. Řeč je v této souvislosti také o Vlastimilu Rampulovi a Liboru Grygárkovi. Donedávna zastávali nejvyšší posty na pražském státním zastupitelství. O prvně jmenovaném napsal týdeník Respekt v souvislosti s kauzou tunelování IPB. Rampula měl tehdy telefonicky hovořit se státní zástupkyní a měl jí dát pokyn, aby se po rozsudku ve zmiňovaném případu na místě neodvolávala. Stalo se tak v momentu, kdy ještě nebylo jisté, jaký verdikt padne. Rampulův nástupce Stanislav Mečl zase vyčítal Grygárkovi komunikaci s lobbyistou Romanem Janouškem . K jejich vzájemnému kontaktu mělo docházet v době, kdy se státní zastupitelství zabývalo případy, na průběhu jejich vyšetřování mohl mít Janoušek zájem.

Při sebelepší práci policie, se detektivové nemusí dobrat konkrétního výsledku, protože hodně záleží na dozoru státního zastupitelství. To může danou kauzu uzavřít, žádat doplnění důkazů a podobně. Má tak v rukou dostatečné prostředky k tomu, aby některé případy mohly směřovat do ztracena. Proto je velmi důležité, aby celý systém státních zastupitelství byl dostatečně chráněn před politickými tlaky. A to nelze dosáhnout jinak než tzv. od shora. Prvním krokem k této změně byla výměna Renaty Vesecké, kterou ve funkci nejvyššího státního zástupce nahradil Pavel Zeman. Ten postupně začal zavedený systém bourat. Také tím, že navrhl odstranění Rampuly a jeho nahrazení Mečlem. Kárné žaloby na některé státních žalobce vysílají další signál, že neodůvodněné průtahy neprojdou bez povšimnutí a patrně také bez trestu. Když se k tomu přidá znovuotevření některých případů, které z titulu své funkce Zeman nařídil, může se dosavadní systém vyšetřování, nebo spíše nevyšetřování „citlivých“ případů sahajících do politických kruhů, skutečně zhroutit.

Samozřejmě za předpokladu, že tomu politici nezabrání tím, že Zemanovi nějakým způsobem svážou ruce, nebo ho z funkce pod nějakou záminkou odvolají. Ostatně požadavek Grygárka a Rampuly ať je kárná žaloba v souvislosti s Mosteckou uhelnou společností podána i na Zemana, který prý jako zástupce státu v organizaci Eurojust radil příslušnému státnímu zástupci, jak má v kauze postupovat, může tento dojem vyvolávat. 

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 351. díl. Coriolanus

20:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 351. díl. Coriolanus

Ve vaší blízkosti, pánové, by mi mohl změknout mozek... Petr Žantovský našel zdroj pro poetické zhod…