Pravda jsme my

V české mediální krajině se rozmohl takový nešvar, řada osobností veřejného prostoru se nám snaží vnutit tezi, že kdo si dovoluje kritizovat aktivistku Gretu T. je „zlé hovado“, kterému je lhostejný zánik planety. „Zelení“ zaujímají na první pohled vysoce morální pozici – musíme poslouchat, co nám sděluje slečna Greta a neřešit podružnosti, například jak se „do a po“  USA dopravuje. Ostatně kdyby všichni lidé z letadel přesedli do lodí typu, jakou cestovala Greta a její team, tak by to byla větší ekologická zátěž. Anebo ji prý nesmíme vytýkat, že jí z plastu a že její dnešní ekologická stopa je větší než u dvou set jejích afrických vrstevníků.

Například mediální sociolog (a mj. spolutvůrce hrůzostrašného pořadu o fake-news na veřejnoprávní ČT – „To se ví..“)  Stanislav  Biler v Hospodářských novinách použil mj. efektivní figuru - zemi se řítí zbloudilá kometa. Jako první na ni upozorní mladý pubescent. Zbývá pár let do srážky. V jisté malé zemi se rozhoří vášnivá debata. Netýká se však komety. Lidé se přou, kolik je chlapci let, co jí k obědu, kdo ho platí, proč se tak divně oblíká, proč místo koukání na nebe raději nekouká na televizi nebo jestli náhodou není nějak postižený.

Přirovnání nesedí. Problém je někde jinde, zaprvé málokoho nyní planeta poslouchá tolik jako zmíněnou mladou Švédku. No, schválně kolik lidí poslouchá šestnáctiletého Pepíčka z Prahy 4 nebo šestnáctiletou Kláru z Ostravy-Poruby, i když by třeba vyhráli olympiádu v biologii. Nevím, jaký větší prostor by Greta ještě měla dostat, člověk aby se pomalu bál otevřít ledničku, aby na něj GT nevybafla se svými apokalyptickými moudry.

Kdo straší koncem světa, nesmí být kritizován