… aktuálně se navíc stavějí do role jediných majitelů Listopadu 1989. Sami sebe považují za demokraty, ale běda, když není po jejich nebo když někdo vidí věci jinak. Třeba teď, když i jiní aktéři Velké sametové vzpomínají, co prožili, ba dokonce si dovolují poskytovat rozhovory a MF Dnes má tu drzost, že je tiskne.

Jednoho z těch, proti kterým protestují, docela dobře znám. Pavel Chalupa je herec, dabér, novinář, producent, organizátor festivalů, zakladatel světového romského festivalu Khamoro a festivalu židovské kultury Devět bran. V době Velké sametové byl studentem DAMU a členem stávkového výboru. Byl to právě on, kdo na jevištích Realistického a Národního divadla četl prohlášení studentů. Proč na něj mají pravdoláskaři pifku? Určitě také proto, že později v době televizní spacákové krize nestál na jejich straně, nýbrž na té správné, totiž na straně práva. To znamená proti všem těm zpovykancům, redaktorským, hereckým, politickým i jiným, co si sami pro sebe ukradli veřejnou televizi, která má být (a dodnes není) nás všech.

Jeho rozhovor na vrátnici České televizi, který tenkrát vedl s Martinem Mejstříkem, kdysi také studentským vůdcem, později senátorem i lůzrem a v době spacákového třeštění jedním ze zpovykanců, by měl vstoupit do dějin žurnalistiky. Režisér Radim Špaček svůj dokumentární film Bezesné noci, který televizní krizi zaznamenává, určitě netočil jako podporu Hodače, Bobošíkové a dalších, přesto tak dnes vyznívá. Proč? Přestože si Špaček zachoval profesionální odstup a děje na obou stranách barikády nijak nekomentuje, pouze zaznamenává, zpovykanost a svévole vzbouřenců z natočeného materiálu tak bije do očí, až je člověku stydno. A onen rozhovor, který spolu na vrátnici vedli dva bývalí spolužáci a sametoví revolucionáři, kteří už ale stáli na opačných stranách, opravdu stojí za to. Mejstřík v roli namistrovaného demagoga a majitele jediné pravdy, skromný Chalupa nikoli v roli, nýbrž jen jako bytostný demokrat, skoro se mi chce napsat galénovský.