Z letošních významných výročí bychom měli učinit vše pro důstojné oslavení 60 let od podepsání Římských smluv takovou reflexí nynější unijní praxe, za kterou by se zakladatelé integrace nemuseli stydět. A zastavením všech aktivit, které by mohly jen náznakem přilévat vodu na mlýn škarohlídům, kteří v její nynější praxi vidí spíše odkaz sovětské říjnové revoluce, jejíž sté výročí si letos připomeneme rovněž. Mělo by být každopádně výročím odstrašujícím.

Letošní právě započatý rok bude možná obdobím, kdy hlavní hrozbou zdravého ekonomického vývoje budou důvody neekonomického původu. Od těch vyloženě destruktivních, spočívajících ve vyhrocení bezpečnostní situace a nepředvídatelných teroristických aktivitách pro dané místo a čas, které vedou k vytváření permanentní atmosféry obav a strachu.

Za jistou formu destrukce pak vnímáme též události, o nichž stále přesně nevíme, co si myslet (ať již je jím volba nového amerického prezidenta či volba mírňounké většiny britské populace opustit společenství EU). Jsou to jen zásadní, snad i průlomové změny, které mohou být předzvěstí jak tolik potřebné očistné katarze, tak naopak další podobou společenských dělítek a nevraživostí, jež mohou nadto dostat v nizozemských, francouzských či německých volbách v letošním roce své následovníky.