Cesta ministra zahraničních věcí a vicepremiéra Petra Macinky na Ukrajinu vyvolala rozporuplné reakce. Jedni ho za návštěvu Kyjeva chválí, druzí mu spílají. Co se na Ukrajině dělo ve skutečnosti, co jsou domněnky a co pouhá přání některých médií? Přinášíme obsáhlý souhrn celé ministerské cesty.
Příčinou války na Ukrajině je i rozšiřování NATO, řekl Filip Turek v Kyjevě. Vadí vám, že to řekl?Anketa
Díky účasti reportéra PL v Macinkově delegaci můžeme detailněji popsat i to, co se do běžných článků nevešlo. Včetně dění okolo oficiálního programu a informací, které jsme získali na místě.
Návštěva Kyjeva byla domluvená narychlo během telefonátu Petra Macinky s jeho ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou poté, co si oba ministři volali kvůli nepřijatelným výrokům zdejšího ukrajinského velvyslance Vasyla Zvaryče na adresu šéfa sněmovny Tomia Okamury. Šéf české diplomacie vysvětlil ukrajinskému ministrovi, že je nepřijatelné, aby jejich diplomat vstupoval do české politické debaty a de facto navrhoval odvolání jednoho z nejvyšších ústavních činitelů.
Ministr Macinka se rozhodl následné ukrajinské pozvání, které v telefonátu zaznělo, přijmout a využít svou cestu do Kyjeva k tomu, aby tamním vedoucím činitelům mimo jiné vysvětlil, že se změnou vlády v Praze přichází i změna postojů a mnohé věci zkrátka už budou jinak než dříve.
Samotné cestování do ukrajinského hlavního města není zrovna nic příjemného. Do Kyjeva se jede vlakem z polské Přemyšle, města položeného zhruba 12 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Před nastoupením do vlaku česká delegace absolvovala ještě hodinový let z Prahy do Řešova a poté hodinu a půl trvající cestu autem k vlaku v Přemyšli.
Nástup do vlaku v Polsku. Foto: Radim Panenka, PL
Samotný odjezd vlaku byl o necelou hodinu opožděn, poté ještě víc než hodinu stál na ukrajinské straně těsně za hranicí. Důvody oznámeny nebyly, ale pravděpodobně šlo o záměrné pozdržení spoje kvůli hlášeným útokům na západoukrajinské město Lvov, přes které vlak projíždí. Samotný průjezd vlaku s českou ministerskou delegací Ukrajinou pak nebyl ničím rušen nebo ohrožen. Jistý nekomfort cestujícím působily „jen“ neustále porouchané záchody ve vagonech.
Dalším rušivým elementem během noční cesty byly speciální aplikace hlásící možné nebezpečí, ovšem nikoli během cesty vlakem, ale v Kyjevě, kam to bylo ještě několik set kilometrů. Někteří členové delegace včetně několika novinářů si aplikaci nainstalovali na základě doporučení. Později litovali díky zjištění, že hlášení o hrozícím riziku v Kyjevě v aplikaci nelze vypnout. Po zhruba hodině neustálého buzení uživatelé této aplikace pochopili, že je nesmyslné, aby byli během cestování a spánku lekáni sirénou ze svých telefonů, proto ji opět odinstalovali a vrátili se k ní až po příjezdu do Kyjeva, kde se už během dne nic nedělo. Pouze těsně před odjezdem na nádraží bylo ve městě spuštěno hlášení a všichni se museli přesunout do krytu, patrně ale šlo o planý poplach a po zhruba 20 minutách bylo možné se z krytu přesunout do přistavených aut.
Vlivem už zmíněného zhruba dvouhodinového zpoždění vlaku cestou tam musel být v samotném Kyjevě upraven Macinkův program. Místo toho, aby na peron vystoupil v původně plánovaných 9 hodin ráno, vlak dorazil až před 11. hodinou dopoledne. Zatímco během jednání s ukrajinským ministrem zahraničí se mohli v mrazivém počasí čeští novináři zdržet ve foyer úřadu, při jednání s vicepremiérem Ukrajiny nesměli před tamním úřadem vlády po celý čas jednání vůbec vystoupit z auta.
V průběhu čekání na tiskovou konferenci ministrů zahraničí si někteří členové delegace krátili čas neformálními rozhovory s ukrajinskými kolegy. Někteří kyjevští novináři se díky tomu vyznali například z toho, že nemají žádné pochopení pro bojeschopné ukrajinské muže, kteří před povinností bránit vlast utekli do zahraničí.
V centru Kyjeva se v rámci možností žije běžný život. Foto: Radim Panenka, PL
„Běžní lidé takovou možnost neměli, ale ti, co mají dost peněz, utekli pryč a nejspíš se už nikdy nebudou chtít vrátit, aby se vyhnuli povinnosti jít bojovat. Udělejte si o takových lidech obrázek sami,“ padlo od mladé ukrajinské novinářky v hloučku čekajícím na to, až ministerské delegace ukončí svá jednání.
Pokud jde o vystupování samotného ministra zahraničí Petra Macinky, podle našich informací od některých členů jeho týmu panuje s novou hlavou české diplomacie spokojenost a někteří dosti důrazně nesouhlasili s občasnými komentáři na sociálních sítích, že Macinka vystupuje stejně jako někdejší představitelé Fialovy vlády.
„Tak to rozhodně není. Ministr vystupoval velmi sebevědomě a ukrajinským představitelům zdůrazňoval, že v Česku nastoupila nová vláda a spoustu věcí ve vztahu k Ukrajině se změní, protože si to přáli voliči. Včetně například přístupu k ukrajinským uprchlíkům a tzv. dočasné ochraně, kterou v ČR Ukrajinci požívají s tím, že to nemůže trvat věčně. Ukrajinci to přijali. Plně respektují i premiéra Babiše, který se v Paříži na jednání koalice ochotných odmítl podepsat pod závěrečné prohlášení, protože odmítl vyslání českých vojáků na Ukrajinu. Totéž platí pro přístup ministra (Petra Macinky, pozn. red.) k muniční iniciativě. Velmi se zasazoval o to, aby se jí naše země už neúčastnila finančně. Bude tak pokračovat bez toho, aby do financování munice dali čeští občané jediný halíř,“ popsal během návštěvy nejmenovaný člen oficiální delegace.
Od nynějška to bude už pouze tak, že Česko bude z muniční iniciativy profitovat. Z našeho rozpočtu do projektu nepůjde ani koruna a stát naopak zinkasuje daně, které za to zbrojařské firmy v České republice zaplatí. Občané tak vydělají. „Pokud muniční iniciativu Ukrajinci chtějí, tak ji mají, je to jejich věc. Pro Česko to s odchodem Fialovy vlády bude ziskový projekt,“ dodal jiný z členů české delegace.
Dalším plusem, který veřejně zdůrazňoval i sám ministr zahraničí a šéf Motoristů v jedné osobě, by pro naši zemi mohly být zkušenosti Ukrajinců s výrobou dronů. V průběhu války se ukázalo, že drony jsou pro armádu nezbytné a díky tomu, že je užívají obě strany, dochází k jejich neustálému zlepšování. Macinka proto vyjednal, aby takto nabyté zkušenosti Ukrajinci předávali Česku, které by tím způsobem mohlo peníze na obranu vynakládat daleko smysluplněji, než za předplácení nákupů nepotřebného drahého vybavení.
Další ceněnou změnou, jak ParlamentníListy.cz během cesty pochytily, je samotná osoba ministra. Lidé dlouhodobě pracující na ministerstvu zahraničí i v ministerském aparátu si pochvalují, že na rozdíl od Jana Lipavského jedná, uvažuje a vystupuje Petr Macinka jako svébytná osobnost s vlastními názory. „Lipavský nedal z rukou podklady, které mu úřednický aparát připravil a na jednání prakticky jen četl tyto podklady. Macinka nic nečte, má vlastní hlavu a jedná. Je cítit, že ho partneři berou jako osobnost, není to žádný mluvící panák. Už to je pro Českou republiku dobře,“ dověděli jsme se.
Centrum Kyjeva (v pozadí výstava vojenského šrotu z fronty). Foto: Radim Panenka, PL
A samotné závěry cesty do Kyjeva? Rozhodně nešlo o nějaké klanění se Ukrajincům, ale zdůraznění změny v české vládě a s tím i změny priorit. „Macinka není proukrajinský ministr, je pročeský. Pokud dojde k závěru, že je něco v našem zájmu, jako pokračování muniční iniciativy bez naší finanční účasti, podpoří to. Dává to smysl, když je státní pokladna prázdná. Místo jejího dalšího vyprazdňování bude ta iniciativa naopak pokladnu plnit. To je v bytostném zájmu všech našich občanů,“ zdůraznil jeden z pracovníků Ministerstva zahraničních věcí reportérovi serveru ParlamentníListy.cz.
Základní poselství celé Macinkovy politiky vůči ukrajinským tématům se během cesty ukázalo několikrát. Za prvé pokusit se smířit domácí názorové tábory, které z jedné strany Ukrajince nenávidí a druzí je zase nekriticky velebí. Za druhé vést suverénní politiku bez prázdných a „hodnotových“ frází, jak měla ve zvyku předchozí garnitura.
Šéf diplomacie se navíc nenechal v Kyjevě přítomnými českými novináři natlačit do žádné pozice, v jaké by ho některá média chtěla mít. Příkladů je víc. Fakticky se Macinka postavil za svého politického kolegu Filipa Turka, když reportéři některých nejmenovaných mainstreamových médií začali na místě doslova šílet ze slov, že mezi příčiny války logicky patří i chybná politika světových velmocí, a tedy rozšiřování NATO směrem k ruským hranicím. Macinka veškeré dotazy, které mu podsouvaly odmítnutí takového vysvětlení nemilosrdně utínal. Skutečnost, že nový ministr zahraničí odmítá na rozdíl od svého předchůdce pro pomíjivý mediální potlesk říkat některé „ideově správné“ floskule, byla patrná celou dobu ukrajinské cesty.
Přímo to souvisí s tím, že z mnohých dotazů českých novinářů v delegaci přímo „kapala“ snaha postrkovat ministra Macinku k radikálně proukrajinským a zároveň zbytečným výrokům, jejichž pomocí by tito novináři fakticky přispěli k vyvolání sporů ve vládní koalici. Nic z toho se nestalo. O epizodě z tiskové konference českého a ukrajinského ministra zahraničí již ParlamentníListy.cz informovaly přímo z Kyjeva. Na tiskovce, kde téměř všichni respektovali, že při návštěvě cizí země se veřejně nepere tzv. domácí prádlo, vystoupil redaktor Respektu Ondřej Kundra (nebyl v ministerské delegaci, do Kyjeva se dopravil už dříve po vlastní ose) a v přítomnosti Ukrajinců se ptal na novoroční projev Tomia Okamury se zjevným cílem, že tím českého ministra Macinku, stojícího pouhý metr od ukrajinského ministra zahraničí Sybihy, dotlačí k ostřejšímu vyjádření na adresu Okamury. Ani to se nestalo. Místo toho Petr Macinka redaktoru Kundrovi vyčinil, že na tiskovou konferenci zatahuje domácí témata.
Nyní ještě k samotnému Kyjevu a životu ve městě. Ukrajinské hlavní město rozhodně není žádnou válečnou zónou. Život tamních obyvatel až na výjimky plyne v běžném rytmu, byť s častými problémy řízeného krátkodobého vypínání elektřiny v různých částech města. Mimochodem, z rozhovoru PL s Pavlem Janečkem z konce loňského roku plyne, že podobné řízené blackouty (tentokrát kvůli špatné energetické politice předchozí vlády) hrozí i České republice.
Fungují restaurace i sex shopy. Foto: Radim Panenka, PL
Neznamená to samozřejmě, že by se v Kyjevě nedělo nikdy nic. Nastane-li útok ze vzduchu, například v podobě ruských dronů, prakticky všichni se stihnou schovat do krytů, kterých je v metropoli dostatek. Čtyři mrtví lidé, kteří zůstali po dronovém útoku z noci na pátek těsně před Macinkovým příjezdem, přišli o život kvůli tomu, že po prvním náletu dronu dorazili na místo útoku (jednalo se o zdravotníky či záchranáře) a v tu chvíli přiletěl druhý dron.
Nejde o žádnou relativizaci takových útoků a častějších poplachů, pouze konstatujeme, že většinu času ve městě probíhá běžný a relativně klidný život. Alespoň nakolik je to možné v hlavním městě země, která je ve válečném stavu. Obyvatelé Kyjeva se většinu času snaží žít tak, jako by válka nebyla. Chodí do restaurací, kaváren i divadel. Fungují všechny obchody, a to včetně například sex shopů, kterých je v samém centru Kyjeva nezvykle hodně. V tomto směru se navzdory válce na východě země v hlavním městě patrně nic nezměnilo a život neomezil.
Zajímavé je, že v historické části Kyjeva bylo možné zahlédnout značné množství mladých mužů, civilistů. Během večera sami či se svými ženskými protějšky korzovali po ulicích, seděli v hospodách či kavárnách. O jaké lidi se jedná a proč zrovna tito nemusí bojovat, zatímco jiní se pokoušejí před povinností nastoupit do armády utéct ze země, nevíme.
Účasti poslance Motoristů a místopředsedy sněmovního zahraničního výboru Filipa Turka v delegaci jsme se již krátce dotkli, ale dodejme, že jeho slova o příčinách války v podobě chybné velmocenské politiky, která slibovala Ukrajině členství v NATO bez ohledu na předešlé sliby, že se aliance k ruským hranicím rozšiřovat nebude, jsou legitimním názorem. Nejde o žádný ruský narativ, jak nyní tvrdí někteří reprezentanti opozice a chtějí kvůli tomu Turka odvolávat z orgánů sněmovny.
V minulosti se stejně či velmi podobnými slovy vyjádřili vysocí američtí diplomaté a geopolitičtí experti včetně bývalého šéfa CIA Williama Burnse, elitního diplomata Jacka Matlocka, politického stratéga George Kennana, ministra zahraničí Jamese Barkera a jiných. Stejných výroků jako Turek (tehdy jako o hrozícím nebezpečí války) se dopustili i prezident George Bush, francouzský prezident Mitterrand, britská premiérka Thatcherová a množství dalších západních státníků. Turek tedy neřekl nic nového ani nepřijatelného. Jen se to nelíbilo většině pražských progresivistických novinářů, jejichž několik zástupců v Kyjevě stěží takové výroky rozdýchávali. Zapomněli přitom, že jejich povinností není se pohoršovat, ale jen nestranně informovat.
Hlavní město Ukrajiny je stále vánočně vyzdobené. Foto: Radim Panenka, PL
Nástup do vlaku v Kyjevě na cestu trvající zhruba 12 hodin. Foto: Radim Panenka, PL
Mgr. Petr Macinka
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 8 čtenářů)
Jak hodnotíte článek?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
JO
