Zabýval jsem se v té době případy chráněnců, z nichž někteří si přáli, abych v péči o ně přesto pokračoval. Jako soukromá osoba bych nemohl navštěvovat odsouzené ve vězení. Proto mi nezbylo než v listopadu r.2017 s hrstkou přátel založit spolek Chamurappi, který v podstatě vykonává pro své chráněnce stejnou činnost jako Šalamoun.
Shodou náhod se do náplně činnosti ve větší míře prosadila podpora žadatelů o podmíněné propuštění z výkonu trestu. Zasáhli jsme do šestnácti případů. Ve čtrnácti případech soudy vyhověly námi podporovaným žadatelům. Řízení svou povahou umožňuje bližší nahlédnutí do osudů chráněnců a také jejich sledování po propuštění z vězení. Mezi propuštěnými jsou čtyři ženy. Tři z nich se brzy staly matkami miminek a stále plní můj archiv fotografiemi krásných mrňat.
Mezi všemi případy jen v jednom doprovázela odsouzeného po dobu devíti let žena, která trvale hledala cesty k jeho návratu na svobodu. Po dvou neúspěšných pokusech o obnovu procesu se dostal na svobodu na základě našeho návrhu (tehdy nám zákon umožňoval podávat návrhy na propuštění). Tito partneři jako jediní spolu žijí dosud.
Ošklivý je případ matky samoživitelky s třemi dětmi ve věku 3, 11 a 14 let. Dostala se dvakrát do vězení za nevýznamnou majetkovou trestnou činnost, vždy zásluhou partnera, který se do výkonu trestu dostal také. Během druhého uvěznění s ním již neudržovala spojení a když se v řízení o podmíněné propuštění dostala na svobodu, vyhlásila zásadu „již nikdy více“. Ujala se pak péče o děti a v březnu r.2022 porodila zdařilou holčičku. Děti jsou dobře vychované, milé a hezké. Zčásti díky Šatníku Nory Fridrichové se hezky oblékají. Starší děti se skvěle chovají k malé sestřičce. Jsem spokojen, že jsem pomohl dětem k dřívějšímu návratu do mateřské péče.
Před koncem roku 2021 se bývalý partner dostal na svobodu. Vypátral adresu bydliště a číslo mobilního telefonu bývalé partnerky . Náhodou jsem ho 9. ledna 2022 cestou k soudu potkal na ulici. Oslovil mě. Sdělil mi, že partnerka je s ním těhotná. Nezaujalo mě to, šel jsem dál. Pak se pokusil o návštěvu u ní, ale od rozkopávaných dveří ho odvedla policie v poutech. Policie ale jeho počin vyhodnotila pouze jako přestupek. V přestupkovém řízení se postavení poškozené dostalo majitelce bytu, která se zahájením přestupkového řízení nesouhlasila, takže výtržník unikl trestu. Jenže za pár dní se stejně dostal znova za mříže. A dříve, než si odpykal nový trest, čelí nové obžalobě.
Partner se znova ozval v jarních měsících r. 2024. Začal bývalé partnerce telefonovat a přemlouval ji, aby mu obstarala polský tabák, který je levnější než český. Žena si vzpomněla, že kdysi mu poslala polský tabák v balíku jeho matky. Proto se slitovala. Tabák jí obstaral partner její mladší sestry. Balíček poslala na udanou adresu ženy, o které se domnívala, že jej nejspíš vloží do balíku pro „svého“ vězně. Nepovažovala za nutné ověřit obsah zásilky. Když sestřin partner přišel s dalším balíčkem, který nebyl zalepený, zjistila, že neobsahuje tabák, ale nějaké tablety. Jeho odeslání odmítla.
Oba zúčastnění muži samozřejmě věděli, že do svého „kšeftu“ vtahují ženu ve zkušební lhůtě podmíněného propuštění a doručitel zásilek dokonce všechny tři děti dosti často vídal.
Když jsem jí později vytýkal, že se k zaslání „tabáku“ neměla nechat navést, protože jde o porušení vězeňského řádu, a to bez ohledu na povahu obsahu, odvětila, že tak se to přece ve vězení běžně dělá. Delším pobytem ve vězeňské komunitě si odsouzená zřejmě vytvořila přiměřené zvyklostní normy jednání.
Brzy se přesvědčila, že hrubě pochybila. Policisté připravili jí i jejím dětem drsné probuzení domovní prohlídkou v časných ranních hodinách. Žádné drogy u ní nenašli. Aniž by po příznivé domovní prohlídce dostala příležitost k vysvětlení svého jednání, hned následující den jí policie doručila sdělení obvinění. V následné obžalobě žalobce požaduje pro recidivistu, jenž akci vyvolal, šest let odnětí svobody, pro ni pět, zato pro doručitele zásilek pouze 3,5 roku. Výměra trestu obžalované zřejmě odpovídá domněnce, že se v době zkušební lhůty z podmíněného propuštění dopustila trestného činu, a z předpokladu, že soud zruší rozsudek, z jehož výkonu byla propuštěna a uloží jí souhrnný trest, pokrývající i dříve nevykonanou část původního trestu. Od té doby ale zkušební lhůta již skončila. Zejména mám jako laik pochybnost: platí přece pravidlo „in dubio pro reo“. Není známo, co si o něm myslí žalobce. Je sporné, zda obžalovaná skutečně spáchala trestný čin, když nevěděla, co do věznice poslala a odmítnutím další zásilky dala najevo, že s počínáním bývalého partnera nesouhlasí. V každém případě udělala něco, co udělat neměla. Je ale sporné, zda zaslání zásilky neznámého obsahu dosahuje intenzity trestného činu. Ještě více mě ale překvapuje poměrně nízký trest pro doručitele zásilek. Zřejmě horlivou spoluprací s orgány činnými v trestním řízení dosáhl toho, že žalobce byl vůči němu o tolik mírnější, o kolik byl přísnější k matce malých dětí. Nepohoršilo ho, že obviněný vědomě ohrozil děti a jejich matku.
S výše uvedenými pochybnostmi se nakonec soudy nějak vypořádají a nezbyde, než jejich rozhodnutí vzít na vědomí a naučit se s ním žít. Děs mě ale jímá při představě, co bude s dětmi, jež přijdou dočasně o starostlivou mámu. Ty starší zřejmě půjdou do dětského domova, což není to nejhorší, co by je mohlo postihnout. Ale pro holčičku, která je s maminkou od narození celé dny, je na ní závislá a v březnu má teprve začít chodit do školky, bude změna poměrů krutá. Tyto okolnosti trestní právo bere do úvahy jen velmi okrajově. Škody na dětské dušičce jsou neměřitelné. A dítě postihnou ani ne tolik kvůli hlouposti a slitovnosti matky, ale především kvůli neodpovědnosti dvou mužů, kteří si založili „kšeft“ na drogové závislosti vězňů a ohrožení dětí a jejich matky jim nepřekáželo.
Zdeněk Jemelík
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
