Řemeslo i půda se dědily, jméno rodinné firmy se budovalo po staletí. V době rakouské monarchie se o nás říkalo, že jsme kovárnou Evropy. Naši řemeslníci se za svoji práci nemuseli stydět.

Není to tak dávno, kdy bylo samozřejmostí opravit si vrata do garáže, vyměnit si pneumatiku u auta nebo zatlouci skobu do zdi a nepraštit se do prstu. I ty naše české chaty i chalupy mají základ v české řemeslné šikovnosti. Fyzická práce nás šlechtila a manželka nás za to doma pochválila. I v době „předlistopadové“ jsme si dokázali poradit. Nebyl v obci autoservis, byl ale šikovný soused, druhý soused byl elektrikář, nebo zedník a tak to bylo se vším.

Vypravujte to dnes dětem, studentům, budou na vás koukat, že jste přišel z jiného světa, že jim vyprávíte pohádky. A kdy naposledy ČT přitáhla diváky seriálem o poctivém řemesle? Nepamatuji si.