Prezident v posledních dnech stupňuje rétoriku a posouvá své vlastní „červené linie“. Veřejně několikrát varoval Teherán, že pokud začne popravovat protestující, Spojené státy podniknou „razantní kroky“. Takové výroky zvyšují tlak nejen na íránské vedení, ale i na samotného prezidenta, protože vytvářejí očekávání, že slova budou následována činy. Jakýkoli symbolický nebo váhavý krok by podle řady expertů mohl Trumpovu schopnost odstrašování výrazně oslabit.
Argumenty pro zásah: humanitární, strategické i morální
Zastánci aktivního postupu tvrdí, že Spojené státy se ocitly v mimořádném okamžiku. Íránský režim je podle nich slabší než kdykoli za poslední dekády – ekonomicky vyčerpaný, izolovaný a otřesený vnitřními protesty. Výpadky internetu sice ztěžují ověření situace, ale dostupné záběry a zprávy naznačují rozsáhlý masakr civilistů.
Bývalý ministr obrany a exředitel CIA Leon Panetta upozornil, že prezident opakovaně slíbil íránskému lidu pomoc. Podle něj to vytváří morální závazek: Spojené státy by měly podniknout alespoň takové kroky, které jasně projeví podporu demonstrantům. Nejde přitom nutně o plnohodnotnou válku, ale o kroky, jež by daly jasně najevo, že Washington nebude pasivně přihlížet.
Podobně argumentuje i politolog Karim Sadjadpour, který pro americkou televizi CNN uvedl, že mnozí Íránci brali Trumpova varování vážně a doufali, že americká hrozba je ochrání před brutalitou režimu. Pokud by Spojené státy nyní couvly, mohlo by to podle něj vést nejen ke ztrátě důvěryhodnosti USA, ale i k pocitu zrady mezi protestujícími, kteří riskují vlastní životy.
Strategicky navíc existují okolnosti, které se nemusejí dlouho opakovat. Nejvyšší vůdce Alí Chameneí je ve vysokém věku a otázka jeho nástupnictví už nyní vyvolává vnitřní napětí. Regionální vliv Íránu byl oslaben válkami na Blízkém východě a loňským konfliktem s Izraelem, při němž Teherán přišel o část vojenského a zpravodajského vedení. Pro některé Trumpovy spojence tak vzniká lákavá představa, že by americký zásah mohl urychlit konec režimu, který je dlouhodobě považován za hlavní destabilizační prvek regionu.
Argumenty proti: historie, riziko chaosu a nejasný výsledek
Proti vojenskému zásahu však stojí stejně silné argumenty. Historie amerických intervencí od Vietnamu přes Irák a Afghánistán až po Libyi ukazuje, že i dobře míněné zásahy často vedly k dlouhodobému chaosu, destabilizaci a ztrátám, které dalece přesáhly původní záměry.
Klíčová otázka zní, zda by americké údery skutečně pomohly protestujícím, nebo zda by naopak poskytly režimu záminku k ještě brutálnějším represím. Íránské vedení by mohlo vnější zásah využít k mobilizaci nacionalistických nálad a vykreslit protesty jako výsledek zahraničního spiknutí.
Navíc neexistuje jasná a důvěryhodná opozice, která by byla připravena převzít moc v případě pádu režimu. Írán má silnou národní identitu a historickou kontinuitu, ale pád teokratického vedení by mohl vést k mocenskému vakuu, jehož důsledky by pocítil nejen region, ale i evropští a blízkovýchodní spojenci USA v podobě nové vlny nestability a migrace.
Rozhodnutí bez dobré varianty
K rozhodování přispívají i ryze praktické faktory. Americké ozbrojené síly jsou v současnosti značně vytížené – část námořnictva je nasazena jinde a nejbližší letadlová loď se nachází v Jihočínském moři. Administrativa zároveň řeší několik dalších zahraničněpolitických krizí, od Venezuely přes Blízký východ až po ambiciózní geopolitické projekty prezidenta.
Sám Trump si rizika zjevně uvědomuje. Na otázku, zda si je jistý, že americké letecké údery by demonstranty skutečně ochránily, odpověděl vyhýbavě: „To nikdy nevíte.“ Tato věta vystihuje podstatu dilematu – prezident má za sebou několik odvážných a z jeho pohledu úspěšných akcí, ale Írán představuje nesrovnatelně složitější výzvu.
Donald Trump se tak ocitl v situaci, kdy žádná z možností není bez rizika. Vojenský zásah by mohl urychlit pád nenáviděného režimu a posílit americkou autoritu, ale také vyvolat chaos s nepředvídatelnými následky. Nečinnost by naopak mohla zachovat krátkodobou stabilitu, avšak za cenu ztráty důvěryhodnosti Spojených států a pocitu opuštění mezi těmi, kteří se na americkou podporu spoléhali.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Měly by Spojené státy vojensky zasáhnout v Íránu?
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
