Prezident v posledních dnech stupňuje rétoriku a posouvá své vlastní „červené linie“. Veřejně několikrát varoval Teherán, že pokud začne popravovat protestující, Spojené státy podniknou „razantní kroky“. Takové výroky zvyšují tlak nejen na íránské vedení, ale i na samotného prezidenta, protože vytvářejí očekávání, že slova budou následována činy. Jakýkoli symbolický nebo váhavý krok by podle řady expertů mohl Trumpovu schopnost odstrašování výrazně oslabit.

Argumenty pro zásah: humanitární, strategické i morální

Zastánci aktivního postupu tvrdí, že Spojené státy se ocitly v mimořádném okamžiku. Íránský režim je podle nich slabší než kdykoli za poslední dekády – ekonomicky vyčerpaný, izolovaný a otřesený vnitřními protesty. Výpadky internetu sice ztěžují ověření situace, ale dostupné záběry a zprávy naznačují rozsáhlý masakr civilistů.

Bývalý ministr obrany a exředitel CIA Leon Panetta upozornil, že prezident opakovaně slíbil íránskému lidu pomoc. Podle něj to vytváří morální závazek: Spojené státy by měly podniknout alespoň takové kroky, které jasně projeví podporu demonstrantům. Nejde přitom nutně o plnohodnotnou válku, ale o kroky, jež by daly jasně najevo, že Washington nebude pasivně přihlížet.

Podobně argumentuje i politolog Karim Sadjadpour, který pro americkou televizi CNN uvedl, že mnozí Íránci brali Trumpova varování vážně a doufali, že americká hrozba je ochrání před brutalitou režimu. Pokud by Spojené státy nyní couvly, mohlo by to podle něj vést nejen ke ztrátě důvěryhodnosti USA, ale i k pocitu zrady mezi protestujícími, kteří riskují vlastní životy.