Jednak byl 17. listopad 1989 významným projevem jednoty našeho národa, jednak i dnes dochází k posilování jednoty našeho národa jako základní formy obrany proti cizí moci a jejím kolaborantům .
K nedávnému smutnému srpnovému výročí z hlediska toho "co spojuje významná data naší historie", jsem napsal: "Buď jsme byli pod nadvládou cizí moci, kdy se rozhodovalo o nás bez nás, nebo jsme na základě sjednocení národa získali schopnost alespoň částečně a alespoň po určitou dobu dělat vlastní historii, rozhodovat o svém vlastním osudu, vzdorovat cizí moci, která nás vždy ohrožovala z různých stran po celou dobu naší novodobé historie."

Na téma Listopadu 1989 jsem pak uvedl: "Již koncem 70. let se začínají objevovat náznaky nového sjednocování národa, přitom sjednocování, které v sobě obsahovalo již i překonávání rozdělení zakódovaného do normalizační interpretace "vedoucí úlohy KSČ". Současně se projevovalo i oslabování cizího vlivu ze strany Sovětského svazu, který si zatloukl hřebíček do rakve pokusem o expanzi v Afghánistánu koncem roku 1979. Veřejně je nová vlna sjednocení vůči slouhům cizí moci deklarována v projevu Miloše Kopeckého na IV. sjezdu Svazu dramatických umělců až v roce 1987 a od té doby vývoj již nezadržitelně směřuje k listopadu 1989. Ať se to komu líbí či nikoli, byl listopad 1989 založen na sjednocení národa. Proto proběhnul tak, jak proběhnul, proto se nezbytné ekonomické reformy, resp. složitý proces transformace, podařilo zvládnout poměrně úspěšně (alespoň v porovnání s okolními zeměmi). Proto jsme jednou ze zemí, které se i dnes v podmínkách obnovujícího se vnějšího diktátu chovají, alespoň částečně, svéprávně."

Viz: http://radimvalencik.pise.cz/6054-od-srpna-69-k-listopadu-89-a-volby-v-rijnu-1.html

Nebylo to tehdy "MY a ONI". Bylo to "MY" proti tomu, co se přežilo právě proto, že uvízlo ve slepé uličce kolaborace s cizí mocí, s tou cizí mocí, která se sama hroutila. Chodil jsem tehdy na většinu demonstrací, na Václavák i na Letnou. Zodpovědně mohu prohlásit, že členů tehdejší KSČ tam chodilo podporovat změny tři až čtyřikrát více procent, než bylo zastoupení komunistů v dospělé populaci. A to nepočítám tehdy velmi aktivní obroďáky. Pokud tedy někdo říká, že Listopad 1989 byl "bojem proti komunistům", lže. Listopad 1989 byl typickým odbojem sjednoceného národa proti cizí moci a jejím kolaborantům. Proto si zaslouží důstojné připomenutí.

Místo důstojného připomenutí fraška, do které zabředl mediální mainstream