I když chápu jeho vypointování, přece jen si dovolím s některými formulacemi polemizovat, protože se jedná o věc mimořádně citlivou, významnou a prvky naivity, které do článku pronikly, mohou vést k nepřesným praktickým závěrům. Současně upozorním na mimořádně významný postřeh, formulovaný v článku spíše mimoděk.
ZDE  je celý článek L. Žáka:

K tomu pár mých poznámek:

1. Příklady použití dvojího metru, které L. Žák uvádí, stojí za to doplnit. V současné době jde především o demonstrativní uplatňování dvojího metru ze strany současného jádra globální moci k "ukázňování" těch, kteří by nechtěli být dostatečně poslušní a ve všem se podřídit. Takto byla likvidována Jugoslávie, takto se pokusili likvidovat Sýrii a další země. Vždy šlo o účelové, cynické, kaskádovité a gradované použití dvojího metru (např. v návaznosti na doktrínu lidských práv a ve spojení s účelovými provokacemi).

2. V této situaci říci: " Pokud dáme jasně najevo, že to, co politici a novináři s dvojím metrem předvádějí, už je opravdu přes míru a budeme je víceméně ignorovat nebo se jím vysmívat, určitě změní přístup. Nezastydí se ani trochu, jednoduše to pro ně už nebude výhodné." je hodně naivní. Propojenost použití dvojího metru se současnou globální mocí (jejím jádrem v podobě současného Deep State) uplatňovaná mimo jiné i vůči "politikům a novinářům" (vydíratelných zčásti jejich minulostí, zčásti pochybeními, kterých se dopustili či do kterých byli vtaženi) je fatální. Vysmívání je účinný nástroj, ale v daném případě asi stačit nebude.