Richard Husovský: Jak neusnout po obědě

06.05.2019 20:20 | Zprávy
autor: PV

Po jídle z fastfoodů nebo po pozření tzv. hotovek upadají zaměstnanci do stavu apatie, kterému se anglicky říká food coma. Jak znovu nastartovat?

Richard Husovský: Jak neusnout po obědě
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jídlo v restauraci, ilustrační foto

Byznysová komunita prosperuje, jsou-li lidé v tomto prostředí zdraví… Pro mnoho ostatních oborů podnikání je naopak výhodné, když jsou jejich „klienti“ nemocní, závislí, nebo obojí. Pro zaměstnavatele je však velkou výzvou udržovat pracovníky zdravé, šťastné a produktivní. Nemocný zaměstnanec neprodukuje jenom zbytečné náklady, ale vyvolává také zvýšenou zátěž kolegů, která se projevuje například ve zvýšení pravděpodobnosti jejich onemocnění. Ale nejen to…Kromě nákladů na zdravotní péči dochází k celkovému snížení produktivity firmy. K problémům s udržením zaměstnanců přistupují náklady na absentérství a na nemocenskou, vznikají výdaje za dočasné zaměstnance. Firmu zatěžuje obrat zaměstnanců a s tím spojené náklady na nábor, objevují se problémy s nízkou morálkou. Výsledkem je snížení spokojenosti zaměstnanců. V uvedeném výčtu bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Vzhledem ke komplexnosti dopadů tady už nejde jenom o problém personalistů. Jednoduše řečeno: pevnější zdraví generuje lepší byznys, což už bylo prokázáno.

Pocity? Ty se ve firmách nezohledňují

Zatímco před deseti lety si společnosti uvědomovaly návratnost investic do firemních wellness programů jenom formou snížených nákladů na zdravotní péči, jejich pozornost se dnes obrací k celkové produktivitě. Nepřímé náklady na řešení špatného zdravotního stavu (nejenom absence, ale i tzv. presenteeismus, tj. chození do práce nemocný) a na samotnou zdravotní neschopnost mohou být totiž až třikrát vyšší než přímé náklady na zdravotní péči. Firmy jsou zkrátka nuceny se ve zvýšené míře zajímat o kritické faktory pro výkon a potenciál zaměstnanců. Sledují nejenom manažerské pozice, ale stále více se starají už i o řadové zaměstnance, na kterých stojí a padá každodenní operativa a styk se zákazníky. Za rozhodující, pro výkon i potenciál, jsou v odborných studiích označovány kognitivní schopnosti, emoční inteligence, osobnostní rysy a úroveň motivace. Málokdo však tuší, že téměř všechny faktory jsou ovlivnitelné jediným ukazatelem, kterým je úroveň energie zaměstnance. Ta však není dostatečně objektivním ukazatelem pro korporátní svět, protože se nedá něčím měřit. A pocity? Ty se ve firmách nezohledňují. Navíc je náš život plný stresu, takže úroveň energie zaměstnanců značně kolísá v závislosti na období, stavu velkých projektů, ročním hodnocení a jiných ne méně důležitých parametrech. V některých případech ani nekolísá, prostě se udržuje na bodu mrazu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Jiří Kobza byl položen dotaz

Euro

Zmiňujete se o jakémsi hlasovacím kartelů zemí eurozóny, ale když teď nejsme členy, nerozhoduje se tak vlastně o našich penězích jen bez nás? I když nemáme euro, tak do EU přeci přispíváme, jen teda pokud to chápu vůbec, tak už o jejich osudu vlastně jako nečlenové eurozóny nerozhodujeme vlastně vůb...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vladimír Ustyanovič: Souhlasím s prezidentem Petrem Pavlem

19:19 Vladimír Ustyanovič: Souhlasím s prezidentem Petrem Pavlem

Dovolím si zabrousit do historie, kdy armádní generál v. v. Petr Pavel v roce 2019 prezentoval své n…