Doba plného rozvinutí se této nepěkné nemoci je individuální, v mnoha případech, jak je vidět, jsou nejvíce ohroženi mladí, ambiciózní politici, kteří se sápou po větší a větší moci, ale i někteří doslova nýmandi, co nejsou ničím a tak strašně rádi by chtěli alespoň něčím být.

Poslední zjištěné ohnisko nemoci propuklo mimo hlavní město, v metropoli Moravy, v Brně. Tam už to doutnalo nějakou dobu na vysoce rizikovém místě jednoho úřadu, kde se ty viry dokonce vyráběly za pomoci šéfky toho úřadu a její armády právníků, pomocí provokatérů/térek. Přesto, že ale bylo toto nebezpečí zažehnáno přirozeným vývojem ukončení mandátu šiřitelky a nosičky viru, nástupem nového šéfa, nepodařilo se nemoc vymítit z okolí toho úřadu a u některých dobrých kamarádů té odejíté už naštěstí šéfky. Ti byli, zcela zřejmě, natolik infikovaní, že u nich tato šílená nemoc šílených lidí plnou silou propukla, přímo před kamerami TV štábů, dokonce viditelně a tak, že jí bezesporu rozumí i cizojazyční pozorovatelé.

Nicméně to Brno není ale tím nejvyšším, největším, nejnebezpečnějším z hlediska výskytu bonzoviru, ten primát si ponechává pořád Praha. Přirozeně, protože zde se kulminuje moc politiků a mají zde svá hnízda přímo, některá zaneřáděná tímto ošklivým virem již nějakou dobu. A to tak, že hodně a v podstatě se s tou nemocí už tak sžili, že se stala pro ně přirozeným stavem. Prozatím (do konce volebního období?) se dokonce s bonzovirem natolik zkamarádili, že se svojí nakažeností (zkažeností?) chlubí a nikterak jí nezakrývají.