I nadále GIBS zahlazuje a odmítá vyšetřovat protiprávní a trestnou činnost policistů, zatímco tam kde je na tom něčí zájem, jiné policisty trestně stíhá „na objednávku“. Dokazuje to i čerstvý případ policisty kpt. PhDr. Aloise Kubieny, který zfalšoval přepisy odposlechů telefonátů Petra Kramného. Falšování důkazů policistou zřejmě považuje GIBS za standardní metodu v trestním řízení, protože odmítá zahájit vyšetřování a podané trestní oznámení spolku Šalamoun GIBS „vrátil bez dalšího opatření“.
Dne 25. září 2018 podal spolek Šalamoun Generální inspekci bezpečnostních sborů oznámení o podezření ze spáchání trestného činu policistou kpt. PhDr. Aloisem Kubienou z Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje. Tento policista v případu Petra Kramného přepisoval zvukové záznamy z odposlechů telefonické komunikace Petra Kramného, a to takovým způsobem, že Petru Kramnému vložil do úst slova a věty, které ve skutečnosti vůbec neřekl. Těmito jeho údajnými výroky, které nikdy neřekl, přitom argumentovaly soudy ve svých odsuzujících rozhodnutích a považovaly je za nepřímé důkazy o jeho vině.
Celý text oznámení spolku Šalamoun je ZDE.
Namísto toho, aby GIBS trestní oznámení řádně prověřil a poté rozhodl o dalším postupu vůči podezřelému policistovi, bylo spolku Šalamoun obratem doručeno (zcela bezobsažné) vyrozumění GIBS č.j. GI–3605–3/ČJ–2018–840502–P ze dne 3. října 2018, vypracované nprap. Hanou Zemanovou a podepsané vedoucím odboru kontroly GIBS plk. Ing. Radkem Šutou, nazvané jako „Vyrozumění, vrácení podání“.
Z vyrozumění plného obecných, bezobsažných frází vyplývá, že GIBS obsah oznámení vůbec neprověřil a odmítl tak učinit pod záminkou, že (údajně) GIBS není příslušný přezkoumávat „procesní postup“ jiného orgánu ani hodnotit zákonnost zajištění důkazů, které přísluší pouze soudu, který zná právo a který kdyby zjistil podezření ze spáchání trestného činu, jistě by přijal odpovídající opatření, přičemž GIBS nepřísluší revidovat ani jakkoliv komentovat soudní rozhodnutí, která byla ve věci Petra Kramného vydána. Z toho důvodu GIBS spolku Šalamoun sdělil, že „vrací“ podané oznámení zpět bez dalšího opatření.
Celý text vyrozumění GIBS o „vrácení“ trestního oznámení je ZDE.
Tento postup GIBS, kterým jako orgán činný v trestním řízení odmítl prověřit důvodné podezření ze spáchání trestného činu příslušníkem Policie ČR kpt. PhDr. Aloisem Kubienou a podané oznámení „vrátil“ spolku Šalamoun „bez dalšího opatření“, představuje absurditu podobnou románu Hlava XXII anebo Kafkova Zámku.
Spolek Šalamoun se totiž nedomáhal žádné „revize soudních rozhodnutí“ ani komentáře GIBS k nim, ale prošetření podvodné manipulace s důkazy, které byly policistou pozměněny (a zfalšovány) v míře, která zakládá podezření ze spáchání trestného činu úřední osoby, neboť tyto zfalšované důkazy byly součástí nepřímých důkazů, na základě kterých byl Petr Kramný nakonec uznán vinným a odsouzen.
Pozměňování (falšování) důkazů policejním orgánem přitom není a ani nemůže být upraveno trestním řádem, neboť jde o postup contra legem, který příslušný procesní předpis nepřipouští, a proto jej logicky ani neupravuje, neboť jde o exces z trestního řádu (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 597/99 ze dne 22.6.2000). Z toho důvodu tu nejde o žádný „procesní postup“ (který by mohl nebo měl přezkoumávat státní zástupce), ale jde o exces, zakládají deliktní odpovědnost jeho pachatele (policisty). Skutečnost, že došlo k pozměnění (falšování) důkazů přitom vyšla najevo až po pravomocném skončení trestního řízení, tudíž se otázkou zachování integrity důkazu (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 368/15 ze dne 15.2.2016) soudy při projednávání trestní věci Petra Kramného nezabývaly a ani zabývat nemohly.
V neposlední řadě podle § 278 odst. 4 tr. řádu jedním z důvodů pro povolení obnovy pravomocně skončeného řízení je, bude-li pravomocným rozsudkem zjištěno, že policejní orgán, státní zástupce nebo soudce v původním řízení porušil svoje povinnosti jednáním zakládajícím trestný čin. Proto pokud by orgány činné v trestním řízení neměly pravomoc prověřovat a vyšetřovat podezření ze spáchání trestného činu policejním orgánem, státním zástupcem nebo soudcem (kterého se dopustili v jiném řízení), byl by tento zákonem připuštěný důvod povolení obnovy řízení jen ryze iluzorním a předmětné ustanovení by bylo obsoletním.
Trestní řád ostatně jednoznačně a srozumitelně stanoví postup orgánů činných v trestním řízení, včetně případů, že se oznámení o podezření z trestného činu po prověření ukáže jako nedůvodné. Především orgány činné v trestním řízení postupují vždy z úřední povinnosti. Jedná se o zásadu oficiality a legality trestního řízení, které patří mezi základní zásady, na kterých spočívá trestní řízení. Přitom pojem „vrácení podání“ (oznamovateli) trestní řád vůbec nezná a neupravuje. Podle § 159a trestního řádu totiž, nejde-li ve věci o podezření z trestného činu, státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží usnesením, jestliže není na místě vyřídit věc jinak. Takové usnesení se doručuje poškozenému, který má právo proti usnesení o odložení věci podat stížnost, a státnímu zástupci (který je oprávněn takové usnesení zrušit). Oznamovatel, pokud o to požádal, se o odložení věci vyrozumí.
GIBS však tímto zákonným způsobem, předepsaným trestním řádem, vůbec nepostupoval a pokusil se trestní oznámení doslova „zamést pod koberec“, ačkoliv jeho obsahem je závažné podezření ze záměrného falšování důkazů policistou v mediálně sledovaném případu. Skutečnosti uvedené v oznámení GIBS vůbec neprověřil a namísto vydání usnesení o odložení věci, které by byl GIBS povinen zaslat státnímu zástupci (který má pravomoc takové usnesení zrušit) a poškozenému Petru Kramnému (který má právo takové usnesení napadnout stížností), toliko „vrátil podání zpět“ oznamovateli „bez dalšího opatření“, ačkoliv takový postup – „vrácení podání“ (oznamovateli) trestní řád vůbec nezná a neupravuje.
GIBS tímto způsobem zcela zjevně (a to záměrně) kryje trestnou činnost policisty kpt. PhDr. Aloise Kubieny, spočívající v pozměňování a falšování důkazů (které byly jako „pravé“ podstrčeny státnímu zástupci a soudu, a vedly k trestnímu odsouzení), a postupuje tak, aby deliktní (trestní) odpovědnost policisty za zneužití úřední pravomoci byla rozmělněna.
Spolek Šalamoun proto podal dne 15. října 2018 podnět k výkonu dozoru Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě s návrhem, aby státní zástupce uložil GIBS provést bezodkladně úkony potřebné k prověření podaného trestního oznámení. Současně ale spolek Šalamoun vyjádřil pochybnosti o objektivitě a nestrannosti tohoto krajského státního zastupitelství. To proto, že státní zástupce ostravského krajského státního zastupitelství JUDr. Vít Legerský v trestní věci Petra Kramného s důkazy (přepisy odposlechů), pozměněnými a zfalšovanými kpt. PhDr. Aloisem Kubienou pracoval a spolu s obžalobou je předložil soudu jako pravé.
Celý text podnětu zaslaného na krajské státní zastupitelství je ZDE.
Bude zajímavé sledovat, zda se státní zastupitelství postaví k odhalení zločinu policisty čelem a nařídí zahájit vyšetřování, nebo jestli bude kličkovat podobně jako GIBS.
O dalším vývoji tohoto skandálního případu budeme na našich stránkách průběžně informovat.
John Bok, předseda spolku
JUDr. PhDr. Miroslav Špadrna, Ph.D., místopředseda spolku
Václav Peričevič, místopředseda spolku
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
