Štěpán Křeček: Liberální institut a Deloitte se neshodly o 26 dní na dni daňové svobody

28.05.2019 21:31

„Celkové veřejné výdaje rostou o trochu rychleji než hrubý domácí produkt. V důsledku tohoto vývoje se den daňové svobody posunul na 28. května. Jednou z příčin tohoto vývoje je prudký růst sociálních výdajů, který se pravděpodobně nezastaví ani v následujících letech,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Štěpán Křeček: Liberální institut a Deloitte se neshodly o 26 dní na dni daňové svobody
Foto: BH Securities
Popisek: Ing. Štěpán Křeček, MBA, hlavní ekonom BH Securities

Podle Liberálního institutu dnešním dnem končí virtuální období, kdy odevzdáváme všechny příjmy státu a začínáme pracovat sami na sebe. Tomuto dni se říká den daňové svobody a letos jej můžeme slavit po 148 dnech od začátku roku. V loňském roce den daňové svobody nastal již 22. května, což bylo nejdříve od roku 2000, kdy tento indikátor vznikl.

S výpočtem Liberálního institutu nesouhlasí společnost Deloitte, která bude den daňové svobody slavit až 23. června, tedy po 174 dnech práce na stát. Rozdíl o 26 dní vyplývá z odlišné metodiky.

V případě, že budeme počítat poměr mezi veřejnými výdaji a hrubým domácím produktem, pak můžeme den daňové svobody slavit podle Liberálního institutu již dnes. Den daňové svobody však můžeme spočítat i na základě poměru mezi celkovými daňovými příjmy a čistým národním důchodem. Tuto metodiku využívá společnost Deloitte a lze ji označit jako přesnější.

Ve výpočtu Deloittu je na rozdíl od Liberálního institutu zahrnuto opotřebení kapitálu a zároveň je zohledněn původ příjmů. Díky tomu metodika Deloitte přesněji kalkuluje dopad daňové zátěže přímo na české občany. Smutnou zprávou této metodiky však je skutečnost, že podle ní lidé pracují na stát skoro stejně dlouho jako sami na sebe.

Ing. Štěpán Křeček, MBA

Hlavní ekonom BHS

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ladislav Jakl: Evropská unie - léčba otevřených ran solí

15:49 Ladislav Jakl: Evropská unie - léčba otevřených ran solí

Denní glosa Ladislava Jakla