Těžko říci, který ze dvou hřibů kolářů je pro hlavní město i republiku toxičtější. V žebříčku popularity si statečně konkurují jak Hřib, tak Kolář. Ovšem cíle nemají oba protagonisté trvalé politické agónie malé, jde o marginalizaci Prahy i České republiky jako hl. města státu i samotného státu. Primátor Hřib úspěšně zahání Prahu ze zřetele ekonomických investorů z Asie zejména snahou o vyhlášení kulturní i ekonomické války s Čínou, starosta Prahy 6 Kolář usiluje o totéž prostřednictvím regulérní politické války s Ruskem. Oběma se za pochvalného povykování mainstreamu a tzv. kulturní fronty daří.

Náplní práce primátora je hlavně vyhlášení války, třeba Číně...

Pirátský primátor Hřib začal naplňovat vize strany, za kterou kandidoval bezprostředně po volbách. Nijak zvlášť se neventilovalo v tisku, že místy tak trochu v přímém rozporu s předvolebními pirátskými sliby např. o transparentnosti fungování magistrátu.

Prvním „transparentním“ počinem patrně bylo Hřibem protlačené tajné hlasování o geologickém průzkumu plánované trasy D pražského metra, akce za bratru 1,5 miliardy Kč. Inu, což, když jde o prachy, že ano? Nyní dominuje mezi koaličními „spojenci“ za Piráty a TOP 09 rvačka o penězovod z Pražské plynárenské, též velmi ilustrativní příklad nové „morálky“, a „transparentnosti“, kdy je veřejnost krmena „ekonomickými“ nesmysly z formální slupky společnosti, jejíž skutečné zisky plynou bůhvíkam, zato náklady na provoz této Potěmkinovy vesnice si mohou nadále financovat daňoví poplatníci, tedy i ti mladí a „vzdělaní“ voliči obou politických subjektů.

Hřib se „dal“ i na zahhraničí. A to takovým humpoláckým způsobem, že mu může klidně závidět i Pocheho loutka na MZV, též populární politický slon v porcelánu – ministr Petříček.

Primátor Hřib totiž rozhodl, že „stát“ Praha „uzná“ Čínskou republiku známou jako Tchaj-van a připojil tak svůj pirátský pašalik k 17 světovým velmocem, které pseudostát uznávají, z nichž jedna je dokonce i v Evropě a má název Vatikán.