Po sedmi letech se od zmizení trojice Čechů vydávají do Albánie na vlastní pěst Josef s Janou. Josef pracuje v nadaci, která pátrá po ztracených lidech, Jana je sestrou pohřešované Lenky. Paralelně s nimi pátrá po zmizelém synovi i Srb Zoran. Postupně odhalují, k jakým účelům sloužila podivná klinika. Nejen mnoho Srbů, ale i tři Češi zde posloužili mafiánům, obchodníkům s lidskými orgány.
Dvojice mladých lidí se sama začne dostávat do velkých potíží ve strachu o život, ale pátrání po zmizelých nevzdává. Když nejsou viníci potrestáni a jeden z nich odchází od Mezinárodního soudního tribunálu v Haagu jako nevinný, bere otec pohřešovaného syna Zoran spravedlnost do svých rukou.
Thriller podle skutečných událostí
Zkušený cestovatel a spisovatel Josef Urban, kterého zajímají dramatické příběhy, se v roce 2016 vydal do Albánie, aby napsal knihu podle skutečných událostí. Forma románu byla asi nejlepším možným přístupem k ožehavé látce. A tak je Návrat do Valbone pravděpodobně jedinou útěchou na rány pozůstalých i připomenutím událostí, který mizí v zapomnění.
Čtenář vidí, že ani zodpovědné úřady naší země tehdy nevyvinuly mnoho úsilí v pátrání po zmizelých, snad proto, že kritizování Albánie nezapadalo do tehdejšího mezinárodního scénáře. Dnes už ví, že osamostatnění Kosova ze „srbského krunýře“ neproběhlo standardním způsobem podle uznávaných mezinárodních pravidel a nepřispělo ke kultivaci místního prostředí. Navíc - muselo také něčím zaplatit. Ví se, že Američané tehdy potřebovali území pro umístění vojenské základny. Možná si připomeneme i podnikavou Madleine Albrightovou, tehdy přezdívanou „balkánská řeznice“ která využila příležitost k založení vlastní firmy, i agitku prezidenta Havla nazvanou „humanitární bombardování“.
Balkánská Albánie je země krásná, jistě stojí za probádání našimi cestovateli a turisty - přesto se tak prakticky neděje. Je to také proto, že český cestovatel by nepocítil správnou dovolenkovou pohodu. Proto je v době, kdy se připomíná výročí osamostatnění Kosova, nutné tyto události připomínat a poukazovat na země, kde dosud neplatí demokratické principy. Jak se v těchto dnech vyjádřil prezident Zeman: „Mám rád Srby, nemám rád Kosovo“.
Slovo o autorovi
Josef Urban (nar. 1965), je absolvent PřFUK, kde vystudoval obor inženýrská geologie a hydrologie. Sportovec, bývalý reprezentant ve sjezdu na divoké vodě, cestovatel a horolezec. Kromě toho je spisovatel. Vybírá si silné náměty, mnohé z doby válečné. Napsal cestopis Nejhlubší údolí světa (1998), má za sebou autorský film Závěť (získal jednu z hlavních cen na MFF horolezeckých filmů v Teplicích nad Metují). Dále Josef Habas Urban natočil film 7 dní hříchů, který dostal řadu zahraničních ocenění, upoutal na sebe pozornost knihou Hebermannův mlýn, který byl později zfilmován. Společně s Danem Krzywoněm realizoval dokumentární drama k 80. výročí Mnichovské dohody a snímek Kde se valí kameny. V roce 2015 vydal román Tenkrát v ráji o osudech legendárního horolezce Josky Smítka, který byl na konci války popraven nacisty. V loňském roce mu vyšla povídková kniha Zloděj psů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
