Smutným příkladem takového postupu je příběh Ing. V.R., který byl odsouzen senátem Krajského soudu v Českých Budějovicích pobočka v Táboře (sp.zn. 9 T 6/2019) pro spáchání trestného činu obecného ohrožení, kterého se měl dopustit tím, že si objednal zapálení ruiny zámku v Podkrkonoší. Připomínám, že podmínkou pro užití této přísné právní kvalifikace je úmyslné způsobení obecného nebezpečí tím, že vydáte lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví, nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu. V daném případě se jednalo o desítky let neužívanou nemovitost, takže právní kvalifikace byla postavena na posledním z uvedených znaků, tj možnosti způsobení škody na cizím majetku ve výši přesahující tehdy 5 milionů korun. Tato hranice je velmi důležitá pro právní kvalifikaci jednání a s ní spojenou trestí sazbu, která je u obecného ohrožení v tomto případě 8 až 15 let odnětí svobody, nedojde-li k naplnění uvedené hranice potenciální škody, jedná se o trestní čin poškození cizí věci s možným trestem v rozmezí 6 měsíců až 3 roky.

Policie, když objednala u znalce ocenění požárem dotčené nemovitosti, tak mu zapomenula sdělit, že nemovitost je desítky let neužívaná, že ji spolu s rozsáhlými pozemky ruský podnikatel zakoupil 13.12.2011 za půl milionu dolarů, což podle tehdejšího kurzu bylo 9.712.000 Kč. Znalec tak ocenil funkční udržovanou zámeckou stavbu, neboť ji před požárem nikdy neviděl a ani si neopatřil informace o jejím stavebně technickém stavu před požárem.

Je nesporné, že nikdy do této nemovitosti vlastník nic neinvestoval, nepojistil ji, nezabezpečil proti vnikání zejména bezdomovcům, kteří ji devastovali. V roce 2013 se rozhodl nemovitost včetně pozemků prodat, dne 30.9.2013 za tím účelem vyhotovil jím vybraný soudní znalec ocenění budovy zámku a části přilehlých pozemků, přičemž zámek ocenil na částku 6.476.533,30 Kč. Ačkoliv se již desítky let nejednalo o zámek, ve kterém by pod mosaznými svícny byly pojídány zvěřinové paštiky, tak znalec vybraný policií díky nedostatku prakticky veškerých informací ocenil ruinu na 16,5 milionů korun.

Při stvrzování svého znaleckého posudku před soudem se znalec poprvé dozvěděl, že zámek vč. pozemků se stal předmětem koupě. V rezervační smlouvě z 13.12.2017 byly veškeré převáděné nemovitosti mezi prodávajícím a kupcem oceněny na částku 12 milionů korun, v srpnu 2018 došlo k požáru, nicméně kupec (Ing. V.R.) od koupě neodstoupil a dle znění kupní smlouvy z 22.11.2018 zakoupil pozemky pod nemovitostí a v jejím okolí za částku 10 milionů korun. Ponechme stranou tvrzení soudu, že si požár objednal z důvodu snížení kupní ceny, když vzápětí po požáru investoval do zajišťovacích prací částku téměř 3 miliony, která zjevně překračuje získanou slevu – pro tento text není podstatné, že obžalovaný svou účast (byť ideovou) vehementně popírá.

Policií vybraný znalec po předestření informace o rezervační a kupní smlouvě v souladu s § 492 odst. 1 obč. zákoníku, který je podpůrným hmotně právním ustanovením pro stanovení výše škody, při hlavním líčení uvedl, že škoda způsobena požárem zjištěná „trhem“ mezi nespřízněnými subjekty odpovídá skutečné škodě, ceně obvyklé.