Minulý týden se dala do pohybu další kostka velmocenského domina. Tentokrát pro změnu v Jižní Americe. Brazilský "Majdan", organizovaný stejně jako ten ukrajinský (či "Arabské jaro") americkými zpravodajci, přešel minulý týden do své konečné fáze.

Když před měsícem někteří brazilští poslanci podpořili ústavní žalobu proti Washingtonem nechtěné prezidentce, bylo jasné, že jsme svědky další operace na změnu režimu, se kterými má CIA v Jižní Americe bohaté zkušenosti. Pro odvolání Dilmy Rousseffové se vyslovilo 342 z 513 poslanců. Prezidentka, jejíž hlavním hříchem byla samostatná zahraniční politika a kooperace Brazílie s Ruskem v rámci projektu zemí BRICS, označila dění v zemi za protivládní puč organizovaný ze zahraničí.

Jako vždy: Boj proti korupci

Jako nástroj k rozpoutání Majdanu byla použita obvyklá metoda agentur připravujících státní převraty v "zájmových" zemích: Samozřejmě "Boj proti korupci". Rousseffová je podezřelá z údajné manipulace s rozpočtovou statistikou. Hlasování o ústavní žalobě proti prezidentce provázely tvrdé střety mezi poslanci obou bloků. V ulicích proti sobě stály tábory příznivců a odpůrců prezidentky. Bylo jen otázkou času, kdy americké neziskovky, které celou revoluci jako obvykle řídí, zavelí k poslední zteči a postaví místo neposlušné prezidentky do čela země svého člověka, jenž nasměruje zemi zpět k zájmům Washingtonu.

I když situace vypadá pro Američany a Washingtonskou pátou kolonu v brazilské politice velmi slibně, přesto nebude tak jednoduché zemi zcela ovládnout a změnit rychle její kurz.

Senátoři prezidentku Rousseffovou "dočasně" zbavili funkce a do čela státu jmenovali dosavadního viceprezidenta Michela Temera, který vzápětí oznámil jména ministrů své nové proamerické vlády. Nikomu náhle nevadí, že Temerovi hrozí rovněž odvolání - a to dokonce ze stejného důvodu jako Rousseffové. Narozdíl od ní má ale velmi nízkou podporu veřejnosti. Podle posledního průzkumu mu důvěřuje jen 16 procent Brazilců.