Pár příkladů, které, kdyby nebyly tak tragické, by se mohly zhmotnit ve filmovou komedii.

Můžeme se vrátit do počátku roku 98, kdy pohůnek amerických zájmů, člen logopedického spolku, tragická osoba československých dějin ve funkci prezidenta, zavedla pojem humanitární bombardování a jako vrchní velitel ozbrojených sil nařídil bombardování Srbska, potažmo Jugoslávie. Další jeho zásluhou, ruku v ruce s pozdějším likvidátorem české armády, byla likvidace českého zbrojního průmyslu včetně brigády pro záchranu životů při živelných pohromách.

Tito antivlastenci pracující v žoldu USA krákorali souhlasně jako postřelení havrani, když prezident Bush sdělil světu, že Irák má zbraně hromadného ničení a že je třeba zaútočit a vymýtit to ďáblovo doupě dříve, než Saddám Hussein tyto zbraně použije.

Věříme americkým tajným službám. Výsledek – je známo, že v této válce zahynuly statisíce lidí.