I když pro vývoj cenu plynu v Evropě lze uplatnit specifickou argumentaci jako jsou horší podmínky pro solární větrnou energii na začátku letošního roku nebo zdržení ve výstavbě plynovodu Nord Stream 2, příčiny mohou být jinde. Údaje z trhu ukazují, že plyn následoval růst cen ropy a benzínu, a to až s velkým zpožděním. Ropa a benzín poprvé prudce zdražily už v březnu, spolu s hospodářským oživením po zimním covidovém lockdownu, kdy byl plyn cenově dokonce pod úrovní loňského října. Až v září se ceny všech tří médií sešly na dvojnásobku toho, kde byly před rokem. A to bylo pro plyn také současným maximem, teď se pohybuje o pětinu níže. (ZDE)

Spuštění plynovodu Nord Stream 2 může ceny plynu dále uklidnit, i když tahle podmořská trubka posílí stávající ruské dodávky do Evropy zpočátku jen asi o deset procent. Bylo by to navíc ke zvýšeným ruským dodávkám z prvních devíti měsíců letošního roku, ty byly také o deset procent větší než o rok dříve. Ceny plynu fakticky začaly růst až v okamžiku, kdy se ruské dodávky vrátily k normálu, protože produkci navíc spotřeboval předčasný nástup ruské zimy.

Do ceny plynu však mohou brzy promluvit i jiné vlivy, než je velikost dodávek a míra zásob. Začínáme se dívat na zemní plyn jinak. Místo aby pomáhal řešit klimatickou krizi, podle posledních zpráv ji spíše vyhrocuje. V posledních týdnech před 26. klimatickou konferencí Spojených národů, která teď začne po ročním odkladu ve skotském Glasgow, se začaly množit zprávy o podstatně větších únicích mnohonásobně silnějšího skleníkového plynu, než je oxid uhlíku, čili sodovkový kysličník uhličitý. Je jím metan, hlavní složka zemního plynu.

Metan během své životnosti v atmosféře, která mírně přesáhne sto let, akumuluje více než dvacetkrát více tepla než CO2. Avšak v prvních letech po vypuštění do atmosféry je to mnohem drsnější a jeho vliv na klima je téměř stokrát větší než vliv spalin fosilních paliv. Samotný metan je neviditelný a bez zápachu, pokud se k němu nepřidá sirovodík a další plyny, které naštěstí smrdí. Články o jeho detekci nějakým sofistikovanýmm přístrojem obyčejně provází cena, podle které to stálo sto tisíc nějaké velké měny, v našem tak dva, tři miliony korun.