Zbyněk Fiala: Injekce a politika

19.11.2021 7:34 | Komentář

Česko není jediné, kdo je bezradné nad dalším prudkým vzestupem případů Covidu-19. Může nás potěšit, že o vakcinaci a omezení se hádají i jinde.

Zbyněk Fiala: Injekce a politika
Foto: Archiv autora
Popisek: Zbyněk Fiala, žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Proočkovanost u nás není nejvyšší, dosahuje 121 ďobanců na 100 osob (ideál je přes 200, kdy všichni mají dvě dávky a někdo i tři). Ale v Polsku je to 106 a na Ukrajině jen 52. Pokud tedy tak intenzívně trváme na návratu zahraničních dělníků do ČR a vycházíme z předpokladu, že pracovní povolení spojené s nějakým dokladem o bezinfekčnosti mají v lepším případě dvě třetiny z nich, lze tušit, odkud to teče.

Ani statistiky o vakcinaci však nejsou všechno. V Rakousku jsou na tom mnohem hůře, a to mají očkovanost vyšší než u nás (140 na 100). Může to být tím, že byli očkováni dříve, a proto jim dříve zeslábla imunita. Nejlépe je to patrné na Izraeli, který naočkoval své obyvatelstvo jako první a v únoru tam mělo dvě dávky 84 procent osob nad 70 let. Následoval pokles případů, podobně jako v dalších zemích, které pokročily ve vakcinaci. Jenže čas a nové varianty tento úspěch oslabují a nezbylo než přistoupit k posilujícím třetím dávkám.

Pandemie má zřetelný cyklický vývoj přicházející ve vlnách, které už snad nemá cenu počítat. Střídají se nadějná období, kdy opatření, očkování a promořenost zabraly, lze tedy rušit uzávěry a nejrůznější omezení, a pak to vypukne znovu. Nejtěžší případy a nejčastější úmrtí patří neočkovaným, proto se podle týdeníku Bloomberg Businessweek začíná hovořit o „pandemii neočkovaných“.

Ale ani očkovaní z toho nejsou úplně venku. Budoucnost patří kombinaci periodické obnovy imunity aktuální dávkou, schopnosti zachytit nová ohniska testováním a trasováním a trvalému dodržování vyšších hygienických standardů. Snad se podaří tuto politicky třaskavou směsku nějak přijatelně doladit.

Samotné spory o očkování už šly dávno za hranici rozumu, stejně jako spory o omezeních, která prý dělají z lidí bez vakcíny „občany druhé kategorie“. Tento argument zavírá oči před faktem, že za covidu jsme občany druhé kategorie všichni, smrtelná hrozba omezuje každého, a velmi mnohé definitivně. Když se někdo nemoci nebojí, bojí se ho zase ti, kdo se musí pohybovat v jeho blízkosti. Jestliže někdo bojuje za právo přenášet infekci, tedy za svoje právo na „normální život“, pak jinému, kterého nakazí, upírá právo na život vůbec.

Anketa

Jste pro zavedení povinného očkování proti covidu-19?

80%
hlasovalo: 67306 lidí

Podnikatelský sektor už je z těhle bláznů docela nervózní. Rizika vleklého moru plného překážek pohybu a nejistot jsou rakovinou hospodářského života. Zajímavá zpráva přišla ze Spojených států, kde se začínají vynořovat čísla, která to dokládají. Volební okrsky, ve kterých loni vítězil Biden a Demokraté, jsou nyní na čele hospodářské obnovy, protože je tam vyšší očkovanost.

Jenže možná se ta proočkovanost jen přidala. Jak uvádí Bloomberg Businessweek, už po prezidentských volbách 2016, kdy nikdo o žádném covidu nikdy neslyšel, statistický výzkum Brookings Institution zjistil, že 472 volebních okrsků, ve kterých tenkrát vyhrála Clintonová, vytvářelo 64 procent národního produktu USA, zatímco 2 584 okrsků, které volily Trumpa, reprezentuje jen 36 procent národního produktu. (ZDE)

O čem ta čísla vypovídají, průzkum neříká. Může to být o výkonnosti a racionalitě na jedné straně, ale i o chybějících příležitostech na straně druhé. Lidé, kteří jsou přehlíženi, nemají moc možností, jak se ozvat. Těžko mohou vynechat to, že odmítnou něco, co se po nich vyžaduje shora. To neznamená, že si tím pomůžou. A tak na území pod kontrolou Republikánů se vede poziční boj, kdy každé nové rozhodnutí Washingtonu, jako třeba o povinnosti federálních zaměstnanců podstoupit očkování, je okamžitě vetováno, cupováno soudy a využito jako příležitost ke střetu statečné místní republikánské vlády se zpupnou centrální mocí.

Medicína ani občanská práva v tom nehrají roli, je to dobré dělící téma, a to je v politice vždycky to nejcennější. V Americe se staly vakcíny a pandemická omezení politickou atomovkou, která by měla rozčísnout volby v mezidobí roku 2022. Jak ve Sněmovně reprezentantů, která se po dvou letech obnovuje celá, tak v Senátu, kde se obnovuje třetina, je situace vyrovnaná, téměř patová. Zisk pár křesel může způsobit zásadní mocenský zvrat.

Takovému politickému boji se dobře daří, protože ono nerovnoměrné územní rozdělení výkonu, za kterým se nepochybně skrývá i nerovnoměrné územní rozdělení příležitostí, ve Spojených státech trvá. Podle čerstvého výzkumu, 520 volebních okrsků, ve kterých zvítězil v loňských prezidentských volbách Biden, vytváří 71 procent HDP USA. Tedy nepoměrně větší porci, než souhrnně reprezentují voliči Trumpa, kteří zvítězili ve 2 564 okrscích. Během Trumpovy vlády tak tato disproporce mezi demokratickými a republikánskými okrsky ještě zesílila.

Teď je to patrné i na vakcinaci. Podle údajů z americké hygienické centrály CDCP má dvě dávky v modrých okrscích 61 procent občanů nad 12 let, zatímco v těch červených je to jen 46 procent, a od dubna se ten rozdíl stále zvyšuje. Autor průzkumu, Mark Muro z Metropolitan Policy Project spadající pod Brookings Institution, tak dochází ke zjištění, že „nižší míra očkovanosti má vazbu na hlasy pro Trumpa v příslušných volebních obvodech a je úzce propojena s nižší ekonomickou výkonností. Ironií je, že nízká míra vakcinace tam pravděpodobně ještě zpomalí hospodářskou obnovu.“

Nepřekvapuje také, pokračuje analýza týdeníku Bloomberg Businessweek, že prudký pokles případů covidu varianty delta nejvíc postihl rudé státy. Když si sestavíme žebříček s kumulativními počty případů za posledních sedm dní, mezi deseti nejpostiženějšími státy USA je devět těch rudých. Samozřejmě, jsou tam i jiné rozdíly. Vysoce vzdělaní lidé v technologických centrech ve státech Kalifornie, Washington či New York se chovají jinak než izolovaní farmáři v Alabamě nebo Mississippi nebo ošetřovatelé v obrovitých slepičích halách v Iowě nebo Jižní Dakotě.

Ale odpověď na „proč“ nemění základní „co“. Jak Muro upozorňuje, „tyto rozdíly znamenají, že modrá Amerika (Demokraté) v letošním létě posílila svůj ekonomický předstih před rudou Amerikou, protože se dokázala lépe bránit před variantou delta, zatímco rudí (Republikáni) si s tím nedokázali poradit.“

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petice za návrat hodin na budovu hlavního nádraží v Kolíně

21:37 Petice za návrat hodin na budovu hlavního nádraží v Kolíně

Vážení, my, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme, aby byly bez dalších větších …