Média po pátku překlopila výhybku, kdo má být v USA hlavním terčem jejich kritiky. Dosud šila do Trumpa a měla to snadné. To se změnilo. Začalo se důkladněji nahlížet do politického a bezpečnostního zákulisí. 

Nečekané nahlédnutí do reality vládnutí nabídlo zveřejnění nahrávky ze sezení Joe Bidena se zvláštním vyšetřovatelem Robertem Hurem z října roku 2023, který měl zjistit, zda americký prezident na svou funkci stále ještě stačí.. Dozvěděli se něco jiného, než z dobové zprávy, podle které byl Biden dobromyslný stařík s tolerovatelnými drobnými výpadky paměti. Realita byla jiná. Několikahodinový poslech tohoto zmatečního rozhovoru ukazuje Bidenovu faktickou bezmoc, protože si všechno plete, netuší, proč se mu doma povalovaly tajné státní dokumenty, a nepamatuje si ani smrt svého syna. (ZDE)

Dovedu se vžít do jeho situace, taky mám nějaká leta, ale rozhoduju jen o tom, jestli nabrat benzín večer nebo ráno před cestou (ne už, kdo to zaplatí). Děsí mě představa, že nejmocnější armády a největší ekonomickou moc měl mít pod kontrolou nejslabší muž planety. Jenže on žádnou kontrolu doopravdy neměl, vládli jiní, kteří současně zastírali prezidentovu neschopnost. 

To je podle Wall Street Journal skandál historických rozměrů: "Zatajování Bidenova duševního úpadku se zapíše jako jeden z největších skandálů moderní politiky. Tím, že demokraté odmítli přiznat to, co voliči mohli jasně vidět, upřeli své straně otevřené primárky. Jakmile prezident Biden odpadl, předali bez debaty nominaci Kamale Harrisové. Demokraté a tisk jsou nyní zděšeni druhým funkčním obdobím Donalda Trumpa. Udělali by však lépe, kdyby se zamysleli – a snažili se o pokání – nad svou vlastní rolí, která ho umožnila."