Nejdůležitější zprávu z poslední televizní debaty bývalé ministryně zahraničí a senátorky Hillary Clintonové a realitního magnáta Donalda Trumpa , či spíše z jejich ostré hádky před kamerami, média našla v Trumpovu odmítnutí kývnout na to, že výsledek voleb nakonec přijme. Naznačil, že to neudělá, pokud v něm převládne pocit, že volby byly zfalšovány.

V třetí a závěrečné televizní debatě před prezidentskými volbami, které jsou tradičně první listopadové úterý, Donald Trump tak zopakoval své obavy z volebního podvodu a snažil se těžit z nedůvěry, která Hillary Clintonovou stále více obklopuje po nejrůznějších odhaleních Wikileaks.

Pokoušel se také útočit spoustou přehnaných tvrzení. Například, že jeho soupeřka chce zrušit druhý ústavní dodatek, zakotvující právo občanů nosit zbraň. Nebo ve vztahu k potratům, že chce „vyrvat z dělohy dítě ještě v 9. měsíci“ a podobné ptákoviny. Clintonová servis důsledně odpalovala z voleje, že nic takového neřekla. To jí pak potvrdily i redakční štáby různých médií, které jsou při podobných příležitostech nasazeny na ověřování faktů.

Jenže, co je fakt? Co řekla, nebo co udělá? Co řekla, víme, co udělá, nevíme. Na tomto zjištění postavil Trump svoji strategii a naději, že v příštích třech týdnech, které zbývají do voleb, zabere. Jenže ono se ve skutečnosti už několik týdnů volí korespondenčně a závěrečné hlasování proběhne elektronicky. Je tu spousta neviditelných procesů a Trump je přesvědčen, že se v tom někdo hrabe. Má důkazy? Nemá. Ale to podle něj neznamená, že se v tom nikdo nehrabe.

Úplný pošuk není, utajené zákulisí hraje v tomto dramatu velkou roli, jak to ukazují případy, kdy je prozrazeno. A na tom pilně pracují Wikileaks. Těží hlavně z toho, že Clintonová má soustavné potíže s elektronickou poštou.