Jestliže snížení daní dole není kompenzováno zvýšením nahoře, nakonec vyvolá škrty, které zase dopadnou na ty dole. A v zemi ohrožované pandemií jsou za bezpečnostní prioritu vydávány nákupy zbraní pro expediční armádu. Premiéra opustila rozvaha i odvaha, proto se s ním židle třese.

Problém, na kterém státní rozpočet ve sněmovně uvázl, je při dnešním nastavení daňové soustavy neřešitelný. Potřebujeme nižším příjmům přidat, abychom pomohli těm, kdo to nejvíc potřebují a snížili nerovnosti. Přidat lidem dole formou zrušení superhrubé je nejsnazší cesta, ale protože máme regresivní daňový systém, nejvíc to přidá těm nahoře, takže se sociální nerovnosti zvýší a daňové příjmy sníží. Není to součástí promyšlenějšího daňového manévru, který by byl spravedlivější i výnosnější.

Pes je zakopán v ideové nevyhraněnosti ANO. Je to projekt, který spadl z nebe, když byl Andrej Babiš vyprovokován ke vstupu na politickou scénu po sérii provokativních rozhovorů na téma „všetki kradnú“. Vysloužil si radu, ať to tedy zkusí sám, když je tak chytrej. Náš ústavní systém je postaven na „volné soutěži politických stran“, s volnou soutěží chytrých osob nepočítá. Ledaže by byli hnutí, škvírka tu je. Ale pořád je povinná i ta politika.

Politika znamená, že jsem pro něco, zatímco nejsem pro něco jiného. Dobře, nejsem proto, aby všichni kradli, samozřejmě perspektivně. Ale co dál? Jsem napravo, nebo nalevo? A která je pravá a která levá? To je ostatně těžká otázka i pro znalce, kteří se v tom pohybují dlouho. Babiš nakonec sesypal všechny možné priority na jednu hromadu, aby se dala vést politika všech azimutů. Levice chce přidat, pravice nezvyšovat daně. Máte to mít, přece se nebudeme hádat. Jedni nás naštvou, půjdeme s druhými. Bylo to koncipováno jako strategie přežití, ale teď se ukazuje, jak těžko se prodává takové vrtkavé partnerství.

Věnujme se raději těm daním. Už jsem tu rozebíral, že náš systém je regresívní, protože příjmové daně jsou prakticky rovné. Rozpočet přitom dostává větší příspěvek od nepřímých daní, jako je DPH. Ty však nejvíc dolehnou na ty, kdo celý mzdový sáček utratí, pokud vůbec vyjdou s penězi. Zdaní jej tak znovu. Z toho je zřejmé, že chudší lidé jsou zdaněni víc než bohatí. To je ekonomický nesmysl, který lze prosadit jen násilím. V moderní době postačuje mlátit do médií pytli peněz za inzerci a na volby. Nebo koupit celá vydavatelství, jak se u nás osvědčilo.