Konalo se po dlouhé přestávce, způsobené ztroskotáním původně plánovaného jednání z 28.února a 1.března 2018. Tehdy první den narušilo onemocnění SAZ, jemuž vězeňský lékař předepsal klid na lůžku. Soudce Michal Kabelík se ale nechtěl vzdát možnosti vyslechnout významného svědka Martina Valentoviče, když už se konečně dostavil. Jednáním s jiným lékařem dosáhl souhlasu s provedením výslechu cestou videokonference. SAZ se musel bez ohledu na bolesti podrobit. Jeho trápení ale netrvalo dlouho, neboť přenos z vězeňské nemocnice do soudní budovy měl nízkou kvalitu, proto soudce od něj nakonec upustil. Následující den došlo v celé soudní budově k výpadku rozvodů, takže jednání muselo být odročeno.

Díky uvedeným nehodám se jednání ve dnech 27.-28. března 2018 možná posunulo do postavení hvězdné částí hlavního líčení. Především tím, že v jeho průběhu byly dokončeny výslechy dvou významných svědků – neoficiálních spolupracovníků Policie ČR, a to Martina Valentoviče a Jana Doležala. Spolu se spoluobžalovaným Martinem Veselým se tak účastníci řízení již seznámili s celou trojicí mezi sebou propojených „dobrodinců“, kvůli nimž a jejich předstírané ochotě pomoci SAZ vlastně tato kauza vypukla. Všichni tři nabídli SAZ, že pořídí písemné svědectví v jeho prospěch ve formě notářského zápisu. Texty jim kdosi dodal. Zbývalo je upravit, převést do konečné podoby a opatřit ověřeným podpisem. Právě výslechy svědků, vedené v tomto jednání žalobcem, prokazují, že velká část obsažených údajů byla nepravdivá. Svědci doznali, že to sice věděli, ale „operačního důstojníka“ uskupení Ondřeje Kučeru neupozornili, ani texty před použitím neopravili. Martin Valentovič dal navíc k dobru svědectví o předání SAZ 40 milionů Kč v hotovosti, aniž by dokázal věrohodně vysvětlit, kde k takové sumě přišel. Jan Doležal naproti tomu „zabodoval“ nepravdivým trestním oznámením na vyšetřovatele „daňové kauzy“ SAZ. Vtáhl tím do neštěstí policistu, který jeho oznámení přijal, čili splnil povinnost, uloženou trestním řádem. Oba svědci jednali nepokrytě v zájmu policie: nekřesťanské peníze, které za své bezcenné zboží dostali, odevzdali policii, kterou informovali o činnostech, jež domněle ve prospěch SAZ vyvíjel „operační důstojník“ domnělého zločineckého uskupení, dnes spolupracující obžalovaný Ondřej Kučera, zmiňovaný v odposleších jako „právník Ondra“. Jana Doležala usvědčil odposlech, že si o peníze řekl. Uvedl k tomu, že mu nezáleželo na tom, kolik peněz dostane, protože věděl, že je odnese na policii. Motiv podlého jednání svědků zůstal neobjasněný. Procházely jim rukama velké částky, ale nezůstalo jim z nich nic. Hmotný prospěch je zjevně nemotivoval. Policii údajně oslovili z vlastní vůle. Podezření na policejní provokaci, jejíž použití je dle Ústavního soudu protiprávní, je zcela na místě. Ve mně jako v laikovi dosud získané poznatky vyvolávají podezření, že se SAZ stal obětí intriky, na které se podílejí pochybní lidé v součinnosti s PČR. Není jasné, kdo tuto intriku vyvolal a řídil: zda bývalí obchodní partneři P.P.S. GmbH, kteří mohli mít se SAZ nějaké nevyřízené osobní účty a použili orgány činné v trestním řízení jako nástroj pomsty, nebo účelové uskupení olomouckých žalobců a brněnských soudců, které intriku vymyslelo, aby získalo záminku k novému uvalení vazby na SAZ Mít na účtě 150 milionů kauce za propuštění SAZ z vazby a přesto jej držet za mřížemi, může být pro některé zvrhlé mozky lákavé.

Pro výpovědi celé trojice jako celku je příznačné, že se všichni navzájem obviňovali z různých nepravostí, čímž se projevili jako „pěkná cháska“.

Vedle prohloubení dokazování byla tato část hlavního jednání bohatá na spory mezi předsedou senátu na straně jedné a SAZ a jeho obhájci na straně druhé o některých právních a etických otázkách. Dále ji ozvláštnily výtky proti vedení hlavního líčení podle „Kabelikových pravidel“, což je terminus technicus vymyšlený SAZ k označení souboru postupů předsedy senátu, odchylných od ustanovení trestního řádu a judikatury, jenž mu umožňuje vést řízení poněkud osobitým způsobem, poškozujícím jeho obhajobu.