doc. Petr Habal: O léčbě společnosti

20.09.2021 11:05

Pokračování eseje hrudního chirurga doc. MUDr. Petra Habala, PhD. o stavu naší společnosti a země.

doc. Petr Habal: O léčbě společnosti
Foto: Hana Brožková
Popisek: První otevření Pražského hradu veřejnosti před jeho uzavřením v důsledku pandemie koronaviru. Obnovilo se také střídání stráží

Navazuji na esej „O nemocné společnosti“. Snad mnozí pochopili. Možná, že můj otevřený názor v závěru, kdo má být hoden našich hlasů, vzbudí pocit vnucování. Já to ale risknu! Rozhodování nám ulehčily některé kandidující subjekty absurdním spojením. Dokazuje to na jejich ideovou i programovou slabost. Bohužel, nemoc společnosti se reflektuje i v politických stranách. Ty původní nestaví na historické kontinuitě, nově vzniklým chybí idea budoucnosti. Pominu-li povrchní hlásání „za nás bude líp“. Strany vznikají „koncentrací“ myšlenek části společnosti do své ideologie. Ve volebním souboji je mají hájit svým programem, zvítězí-li, ve vládě musí plnit sliby dané voličům. Pokud je naplní, mohou v dalším politickém klání pozici obhájit, zvýšit svůj vliv, ale i zaniknout. Nemají-li dost sil, musí se snažit vytvořit smysluplnou koalici tak, aby program alespoň z části plnily-tvorba jiné koalice je zradou voliče. Každá strana musí mít čitelnou autentičnost, levicovou s větším zapojením státu, vyššími daněmi a větší mírou přerozdělení. Pravicovou, kdy stát většinu rozhodování nechá občanovi. V tom je základ souboje o hlasy, ne v populizmu stavění rozhleden! V dnešní politice se absurdita posunula dál. Strany vytvořily koalice již před volbami! Voliči, zbystřete, ony tak zavrhly výše uvedenou normálnost! Přijmeme-li to, popřeme existenci politického spektra stran s volnou soutěží. Říkají nám, voliči dej hlas, my se nějak dohodneme a po volbách se rozejdeme.  Vzpomeňme, ještě nedávno se vytvořené koalice tvářily jako rivalové, a dnes? Nepokrytě hlásají sestavení společné vlády, pokud jim to volič dovolí. Jaké veletoče můžeme čekat po volbách, když už nyní mění předvolební rétoriku na základě ne příliš příznivého vývoje ?

Koho volit? Na co podstatného se zaměřit? Co hodnotit? Nenechme rozhodování na poslední chvíli dle momentální nálady. Sledujme chování uchazečů v minulosti. Bohužel, jen jedna ze současných parlamentních stran se věnuje závažnému tématu, kterým je boj proti snahám o změnu základů evropské křesťansko-židovské společnosti. Nástrojem jsou útoky na normální rodinu, LGBT (všechny ty-ismy). Rámec bizarnosti jen podtrhuje probíhající volební kampaň. 

Je volič zvědavý na slaboduché stand-upy, focení se v kostýmech filmových hrdinů, hraní na harmoniku či tubu a jiné alotrie, hodící se do kabaretu laciné kvality? Či snad na billboardy s „Pirátem“, chytajícím do lasa korupčníka? Opozice, ve své bezradnosti, užívá nechutných negativních letáků s portréty konkurenčních lídrů ve snaze zastrašit voliče, pokud nevyhrají oni-jediní moudří a spravedliví. Zneužití rodinné tragédie nemocného syna pana premiéra, to je opravdu dno politické žumpy. Oč smysluplnější a užitečnější je kampaň, jež ukazuje možnosti našeho zemědělství a na absurditu cen dotovaných potravin z dovozu? Posoudit to musí každý z nás. 

Vládnoucí strana má vždy před volbami výhodu. Těžko oddělit kampaň od práce ministra či premiéra. Volič ale může srovnat jejich výsledek práce s plněním volebního programu. Nejsem naivní, kdo si dá tu práci?  A výhoda opozice? Volič nemá co srovnat, jen věřit, sliby se slibují. Velký problém dneška je oscilace pana premiéra mezi názory a vlivem Bruselu a vlastního národa. Odsouvané téma migrace do pozadí se vlivem situace v Afghánistánu stává klíčovým, proto jeho razantnost na domácí půdě. Je nutné držet na uzdě jeho euroaktivity národně orientovanou stranou. Část opozice dělá chybu, že mu jeho názorovou nejednotnost nevyčítá. Proč asi? Většina opostran je prounijních, upřednostňují politiku likvidující naši národní suverenitu. Vyčítají mu sice nezvládnutí koronakrize, vysoký deficit našeho rozpočtu, ale přijetí nesmyslného společného eurodluhu mu posvětí. Vystoupila snad opozice se smysluplným programem, jak vše dělat lépe? Ne, veškerá kritika byla vedena s cílem zbavit premiéra moci. Omílaná kauza Čapího hnízda, žalování k bruselským strukturám na údajné dotační podvody atd. Opozice nepochopila, že národ je stálou masáží unaven, běžný život občana to neovlivní. Lidé kritizují promrhaný čas a jejich daně na zbytečných mimořádných zasedáních Parlamentu. Tuší snad, že to vyhovuje kritizovanému, kterému stačí jen ukázat, že „oni fakt makají“ a opokverulanti je od práce zdržují? V tom má pravdu. Potom stačí zlepšit finanční situaci části občanů např. zvýšením důchodů. Opozičníci jsou tak naivní, že si snad blokací tohoto nesystémového přilepšení zvýší oblibu? Pro hegemona naší politické scény není těžké vedoucí pozici držet – díky špatné práci většiny opozice, nikoliv pro jeho politickou genialitu.

Opozice, v stálé touze zbavit premiéra moci, když se jí to nezdařilo dosud, se opila myšlenkou v „sjednocení je síla“. A zrodily se politické slepence. Krom myšlenky posílení boje proti „nepříteli“, u stran nenávratně směřujících do politického hrobu, ještě s iluzí uchování se na politickém chvostu.

Jak jinak chápat spojení ultralevicové strany s názvem, jež u každého slušného člověka navodí nezákonnost, s relativně konzervativním hnutím, které se zaštítilo názvem Starostů. Byl to chytrý marketingový tah, pro občana je práce starosty viditelná a většinou smysluplná. Mnoho starostů ale pochází i z jiných stran. Jak mohli starostové - členové hnutí STAN - dovolit vznik PIRSTANu? Nevím, zda se při práci pro občany v regionech zabývají pirátskými -ismy (genderismem, LGBT, legalizací konopí, multi-kulti Evropou, politikou vítačství, atd). Mohu se mýlit a vy, zástupci základních stavebních jednotek státu - obcí, třeba tím naplňujete tajná přání svých voličů. Jistě budou natěšeni šířením progresivismu vašeho koaličního partnera. Vedení, touhou po uchování parlamentní moci, „zaprodalo“ vaši prospěšnou komunální práci! Tuším, že vám to v obecních volbách „venkov“ vysvětlí. 

A druhý slepenec? Nenamlouvejme si, že vznikl za jiným cílem. Tragické je, že autentická silná pravicová strana skončila! V čem asi spatřuje nemalý elektorát voličů ODS její bývalý konzervativizmus? Záchranou absurdního politického konstruktu, zakládajícího si na kontinuitě havlovské apolitické politiky? V té ODS, jež se lísá k evropskému liberalizmu v náručí TOPky? K nim se přitulila strana v minulosti snad hájící křesťanské hodnoty-bohužel, dnes jen názvem. Věřící a křesťan musí vidět, že spojením s progresivistickým partnerem nemůže své ideály naplnit. Jak to vnímá volič tradičně věřící Moravy? Má přijmout ataky na normální rodinu a základy evropské civilizace? Soudný volič, dříve hlasující pro izolované strany, nemůže tento konglomerát podpořit. Pro neslučitelný program, ale hlavně pro antagonistický světonázor. 

U koalic už nyní vyplouvá vnitřní pnutí. V ODS sílí odpor proti chystané povolební spolupráci s PIRSTANem vznikem konzervativní frakce Tea Party. V druhé sílí obviňování, kdo je vinen za pokles předvolebních výsledků. Ukázkou bezradnosti je výzva znovuzvoleného předsedy STANu o nutném sjednocení obou koalic v boji za „nové“ zítřky. Pamětníci vzpomenou, dříve to plnila Národní fronta. Pro lidovce nic nového, vždyť v ní po celé období tzv. totality s radostí hráli roli pláštíku demokracie.

Nemá smysl zabývat se jejich programy. Ony neřeší zásadní téma boje proti destrukci hodnot západní civilizace. Jedni chtějí „více Bruselu“ tj. přijmutí Eura, vstřícnou promigrantskou politiku řízenou centrálně, rušení jednomyslného hlasování o rozhodujících věcech každého státu. Jiní se opíjejí myšlenkou federalizace Europy či dokonce rušením států s náhradou správy formou Euroregionů. Cílem jiných, vedených záští k prezidentovi, je posílit stávající sílu pro podání ústavní žaloby na hlavu státu. Dokonce navrhují omezit důchody prominentů minulého režimu. To je zatím největší pikanterie kampaně, neboť to hlásají původní členové Národní fronty-KDÚ! A všichni, ruku v ruce, mají obavu nad směřováním našeho státu na Východ. Asi nám chystají lepší zítřek v západních no-go zónách. Děsivé na tom je, že mnohde indoktrinují potenciální primovoliče na středních školách. Ne, milí přátelé, voliči. My nikam nesmíme směřovat, jsme suverénní a snad ještě samostatná, hrdá republika. To si musíme uchovat, za to bojovat! Vzpomeňme, co jsme v revolučním kvasu roku 1989 chtěli a na tom trvejme! Svobodu, samostatnost, svébytnost. O věcech, týkajících se nás a našeho státu, si musíme rozhodovat sami, prostřednictvím námi demokraticky zvolených představitelů. Jen na nás záleží, zda si takové, kteří nám to garantují, zvolíme.

Dost ale skepse. Volme stranu, která je svébytná, hájící naše zájmy. Stranu, která se nechce smířit se ztrátou a ukrajováním našich svobod. Stranu, která má parlamentní zastoupení a pokud posílí, bude důležitým a neopominutelným hráčem naší politické scény. Úkolem občanů, kteří tyto hodnoty sdílí, musí být dovedení jí do vládní pozice. Jedině tam může naplnit naše přání. Z opozice nikoliv. V Europarlamentu je součástí reformních evropských stran sdružených v hnutí Deklarace budoucnosti EU a může dopomoci k její rekonstrukci („Návrat před Lisabonskou smlouvu“). Vzpomeňme, která strana jako jediná, na začátku migrační krize v roce 2015 ostře vystupovala proti kvótám. Jak se chovali dnešní politici, minulí vítači? V době, kdy Maďarsko stavělo ploty a bylo ostouzeno. Dnes staví ploty i původní jeho kritici a EU to schvaluje a spolufinancuje. Jaký jiný důkaz dvojího metru ještě chceme? 

Vlastenecký a konzervativní program má více stran. Snažil jsem se o jejich sjednocení. Možná jsem naivní, což mi řekl i politik jedné z těch straniček, nevidím do pozadí. Nic mě ale nepřesvědčí, že ztráta hlasů pro strany, které nedosáhnou 5% hranici, poškodí nás všechny. Možná to tak má v demokracii být. Situace je ale vážná, vyžaduje pragmatické řešení – na jistotu. Je třeba překonat někdy i osobní antipatií. Vždyť nikdo a nic na světě není dokonalé. Na závěr musím vystavit slibovaný recept na ten správný lék! Volme společně SPD! Dejme jim šanci plnit program, který slibuje návrat naší drahé vlasti k normálnosti, hrdosti a suverenitě !

doc. MUDr. Petr Habal, PhD.

hrudní chirurg 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Odporné! Koňská hlava v posteli? Mafie!“ Vondráček tajně u Zemana. Václav Moravec se neudržel. A nejen on

10:11 „Odporné! Koňská hlava v posteli? Mafie!“ Vondráček tajně u Zemana. Václav Moravec se neudržel. A nejen on

Ústřední vojenská nemocnice se ostře ohradila proti chování hradních úředníků. Zdá se, že hradní kan…