Navazuji na esej „O nemocné společnosti“. Snad mnozí pochopili. Možná, že můj otevřený názor v závěru, kdo má být hoden našich hlasů, vzbudí pocit vnucování. Já to ale risknu! Rozhodování nám ulehčily některé kandidující subjekty absurdním spojením. Dokazuje to na jejich ideovou i programovou slabost. Bohužel, nemoc společnosti se reflektuje i v politických stranách. Ty původní nestaví na historické kontinuitě, nově vzniklým chybí idea budoucnosti. Pominu-li povrchní hlásání „za nás bude líp“. Strany vznikají „koncentrací“ myšlenek části společnosti do své ideologie. Ve volebním souboji je mají hájit svým programem, zvítězí-li, ve vládě musí plnit sliby dané voličům. Pokud je naplní, mohou v dalším politickém klání pozici obhájit, zvýšit svůj vliv, ale i zaniknout. Nemají-li dost sil, musí se snažit vytvořit smysluplnou koalici tak, aby program alespoň z části plnily-tvorba jiné koalice je zradou voliče. Každá strana musí mít čitelnou autentičnost, levicovou s větším zapojením státu, vyššími daněmi a větší mírou přerozdělení. Pravicovou, kdy stát většinu rozhodování nechá občanovi. V tom je základ souboje o hlasy, ne v populizmu stavění rozhleden! V dnešní politice se absurdita posunula dál. Strany vytvořily koalice již před volbami! Voliči, zbystřete, ony tak zavrhly výše uvedenou normálnost! Přijmeme-li to, popřeme existenci politického spektra stran s volnou soutěží. Říkají nám, voliči dej hlas, my se nějak dohodneme a po volbách se rozejdeme.  Vzpomeňme, ještě nedávno se vytvořené koalice tvářily jako rivalové, a dnes? Nepokrytě hlásají sestavení společné vlády, pokud jim to volič dovolí. Jaké veletoče můžeme čekat po volbách, když už nyní mění předvolební rétoriku na základě ne příliš příznivého vývoje ?

Koho volit? Na co podstatného se zaměřit? Co hodnotit? Nenechme rozhodování na poslední chvíli dle momentální nálady. Sledujme chování uchazečů v minulosti. Bohužel, jen jedna ze současných parlamentních stran se věnuje závažnému tématu, kterým je boj proti snahám o změnu základů evropské křesťansko-židovské společnosti. Nástrojem jsou útoky na normální rodinu, LGBT (všechny ty-ismy). Rámec bizarnosti jen podtrhuje probíhající volební kampaň.