Červnová Poslanecká sněmovna věru nezahálela. Vládní koalice z obavy, že na podzim by už jednotné hlasování všech poslanců ODS, TOP 09 a VV nemuselo být pravdou, silově potlačila odpor opozice a schválila řadu tzv. reformních zákonů. A přece došlo i k narušení koaliční hlasovací jednoty. Koalice - ale stejně tak opozice - se rozdělila v názoru na poslanecký návrh kolegy Staňka (ODS), který v rámci novely zákona o rodině požadoval rozšíření možnosti uložení tzv, střídavé péče. Návrh byl chápán jako odstranění diskriminace mužů v péči o nezletilé děti. Mužů je ve sněmovně více než žen, a proto byl přijat. Je skutečností, že výhrady zaznívaly častěji z úst žen.

Asi bychom si měli nejprve vysvětlit, co je ta střídavá péče: Zákon o rodině počítá s různými životními situacemi, tedy i s rozchodem rodičů nezletilých dětí. Ať jde o manžele, nebo nesezdaný pár, vždy musí dojít k úpravě práv a povinností k dětem. Zjednodušeně řečeno, musí být rozhodnuto, komu se dítě svěřuje do výchovy, a jak se má druhý z rodičů podílet na jeho výživě. Bohužel se v praxi stává, že ten, komu bylo dítě svěřeno do výchovy, si myslí, že má na dítě monopol. Soudy v převážné většině případů svěřují děti matkám. Ať již proto, že je dítě velmi malé, nebo otec o výchovu zájem nejeví a chce dítě pouze navštěvovat (takových je většina), nebo starší dítě, které má právo vyjádřit svůj názor, dá matce přednost. To nic nemění na faktu, že i otcové jsou schopni děti vychovávat a měli by se v rámci kontaktu s dítětem na jeho výchově i po rozchodu rodičů podílet. Četné případy, kdy otcové, jimž byly děti do péče svěřeny, prokazují, že všechny jejich potřeby zabezpečí, a na druhé straně bránění styku s otcem některými matkami, vedly k logickému závěru : proč by i po rozvodu nemohli zabezpečovat péči o dítě oba? Dítě přece potřebuje matku i otce.