Vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, dámy a pánové, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych i já se připojil ke svým předřečníkům. Dovolte mi, abych úvodem poděkoval vládě za rozpočet, který nese znaky /dle mého názoru/ zdravého rozumu, to znamená, že v dobách ekonomické recese je úsporný, reaguje na nikoliv optimistickou aktuální ekonomickou situaci celé České republiky a samozřejmě i celé Evropské unie.

Dovolte mi, abych se jako předřečníci pozastavil na chviličku u kapitoly 333, rozpočet Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Mám ještě jedno ocenění. Oceňuji, že tento rozpočet i v poměrně složitých podmínkách ekonomické recese nese znaky rozumu a nese i znaky ochoty vlády České republiky /a já doufám, že i této Poslanecké sněmovny/ investovat do oblasti terciárního vzdělávání, do oblasti vysokých škol, a tudíž do oblasti, která asi jako jediná může nějakým zásadním způsobem ovlivňovat v budoucnosti konkurenceschopnost České republiky, schopnost našich vysokoškoláků uplatnit se na globálních trzích práce. Možná, že to je klišé, ale je zřejmé, že investice do vzdělání je investicí do ekonomiky, do budoucnosti této země. A není náhodou, že znalostní ekonomika je dnes nekonečně skloňovaným termínem, který se uvádí jako základní stavební kámen pro konkurenceschopnost jakékoli země.

Dovolte ještě třetí ocenění. Rád bych poblahopřál panu ministrovi školství, že se mu podařilo významným způsobem posílit finanční prostředky na platy pedagogických pracovníků v oblasti regionálního školství. Nepochybně je to dobrý krok ke zkvalitnění českého základního a středního školství.

Ale tím to také končí a v tuto chvíli bych se rád chviličku věnoval svému pozměňovacímu návrhu a problému, který vidím v podkapitole, která se věnuje vysokým školám.