Většina umělců, herců a zpěváků baví lidi, přináší emoce a často dokážou i spojovat. A za to si zaslouží respekt.

Pak je tu ale menší skupina těch, kteří mají potřebu vstupovat do politiky zvláštním způsobem. Najednou slyšíme poučování, moralizování a přesvědčování ostatních, že právě jejich pohled na svět je ten jediný správný. A kdo si dovolí nesouhlasit, je automaticky odsouzen k urážkám.

Ukázky podobných vyjádření vidíme dnes a denně. Nejde o to, že by umělci neměli mít názor, samozřejmě mají. Problém je ve chvíli, kdy se z názoru stává „jediná pravda“, kterou se snaží vnucovat ostatním.

Známá tvář ještě neznamená neomylnost a nemyslím si, že zrovna Čermák je tím výkonným nestranným umělcem, který by měl někde někoho zastupovat.

Jaroslav Komínek

• KSČM
• krajský zastupitel

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Psali jsme:

„Kde jste byli, když se tahala vlajka z...“ Němcové přišla pádná odpověď

Minář: Nepůjdu do debaty s Rajchlem, nedodržuje pravidla

Není obrana. Stonjeková ostře proti těm, kdo ničili Natálii Vachatové život. Padlo jméno

„Já bych přizpůsobil rétoriku.“ Sprosťárny dohnaly Etzlera při slyšení