Hlavním bodem programu byla tzv. česká výjimka z Listiny základních práv EU, kterou si vynutil prezident ČR Václav Klaus během ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy v roce 2009.

Za Senát vystoupila jeho místopředsedkyně Alena Gajdůšková (ČSSD) a předseda Výboru pro evropské záležitosti Luděk Sefzig (ODS). Dolní komoru reprezentoval šéf tamního evropského výboru Jan Bauer (ODS). Alena Gajdůšková shrnula proces projednávání této výjimky a většinovou pozici Senátu: "Obě komory Parlamentu ČR ratifikovaly Lisabonskou smlouvu včetně Listiny základních práv bez jakýchkoliv dalších podmínek. Po změnách způsobených prezidentem Klausem měla vláda celé dva roky na získaní našeho souhlasu, ale nikdy o něj nepožádala. Senát ČR navíc na podzim 2011 vydal k věci zamítavé stanovisko. Celý proces tedy vyvolává pochybnost o jeho ústavnosti."

Stejný názor sdílí i sociálně demokratická europoslankyně Zuzana Brzobohatá, členka výboru AFCO a stínová zpravodajka k příslušné zprávě. "Česká republika není žádnou absolutistickou monarchií, která by závisela na autonomním rozhodnutí jednoho člověka. Naopak jsme republikou s demokratickými principy a platnou Ústavou. Vždyť tímto postupem došlo jednoznačně k narušení rovnováhy mezi exekutivní a legislativní mocí. Budu usilovat o to, aby Výbor pro ústavní záležitosti EP nedoporučil Evropské radě českou výjimku projednávat. Nejedná se pouze o problémovost procedury samotné, ale především o obavu týkající se možného oslabení sociálních práv českých občanů."