Skutečné počty záložníků se pohybovaly jen lehce nad jedním tisícem. Hlavní problém byl v tom, že dobrovolnost bez patřičné finanční motivace nefungovala.
Současný požadavek velení armády na dosažení počtu 5000 vojáků v záloze je pouze reakcí na to, že dál klesá počet profesionálních vojáků. Dostal se až na tak nízkou úroveň, že není schopen zabezpečit ani základní požadavky na obranyschopnost země. Rozčlenění vojáků v záloze do 3 kategorií, ani případné zvýšení odměn, dokonce ani další benefity, které dnes mají jen vojáci z povolání, nemusí znamenat zvýšení zájmu o aktivní zálohy. Teprve budoucnost ukáže, zda toto další úsporné opatření povede ke zvýšení bojeschopnosti Armády ČR.
Absence jednoznačných mobilizačních opatření jen dokresluje neschopnost vlády opustit koncepci výstavby armády zaměřenou jen na potřeby zahraničních misí. Přestože se obrana země stále deklaruje jako stěžejní povinnost, skutečné kroky vlády tomu zatím neodpovídají.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kscm.cz