Samozřejmě ne jako samoúčel, ale jako vzestup kvality života. Dnes nám ministr Kalousek říká, že bez jeho škrtů směřujeme do Recka. A ekonomičtí liberálové dodávají, že prorůstové intervence vlády jsou cestou do pekel.

Opak může být pravdou. Uvědomují si to mnozí v Evropské unii. Důkazem může být i obsah vrcholící prezidentské kampaně ve Francii. Oba kandidáti, jak pravicový Sarkozy, tak levicový Hollande hovoří o nutnosti posílit v hospodářských politikách Evropy podporu růstu. Bývalý americký ministr financí Lawrence Summers k tomu prohlásil, že fiskální utahování pozbývá důvěryhodnosti a že Evropa potřebuje strategii růstu. Takž navzdory nechuti některých našich katedrových ekonomů a vládních činitelů, význam tohoto tématu vzrůstá.

Mluvíme-li o podpoře hospodářského růstu, je třeba si uvědomit oč se vlastně jedná. Zdrojem růstu ekonomiky je v té nejobecnější rovině kombinace lidských, přírodních a kapitálových zdrojů. Nabídku kapitálových statků podmiňuje schopnost úspor. Jsou tu také institucionální a infrastrukturální podmínky růstu. Význam jednotlivých zdrojů růstu zohledňují různé růstové modely, které zvyšují jak produkční, tak i spotřební kapacitu hospodářství. Důležité pak je jak jsou výsledky ekonomického růstu přerozdělovány – bud jako stimulace poptávky a nebo k ovlivňování struktury nabídky a podpory investování..

Udržitelnost růstu znamená dlouhodobou kvalitu rozvoje před pouhou fyzickou expanzí. Extenzivní růst znamená kvantitativní využití zdrojů (zaměstnanost, suroviny, půda a výrobní prostředky) u intenzivního růstu se používá technologický pokrok, kvalifikace a vybavenost práce technikou. Proto zahrnuje prorůstová politika podporu financování výzkumu a inovací, investice do lidského kapitálu. Zatímco u nás se dohadujeme jak namontovat do vozu naší ekonomiky takovou či onakou brzdu, zapomínáme, že bez plynového pedálu se nerozjede. A že akcelerace zamrzlé ekonomiky nám pomůže vyhnout se i té dluhové pasti.

Mezi intenzivní růstové strategie patří i technologické řešení neobnovitelnosti některých zdrojů (možnost recyklace, nových materiálů). .Technologický pokrok pak může mít různé charakteristiky - může se především lišit mírou investiční, energetické a jiné náročnosti. Liberálnější ekonomové dávají přednost podpoře růstu na mikroekonomické úrovni (v oblasti pravidel pro společný trh), jejich oponenti mluví o makroekonomické stimulaci, tj. fiskální a monetární expanzí.