Podstatné totiž je, zda odchodem Karolíny Peak a jejích sedmi či kolika statečných získá tato vláda na legitimitě. A odpovědí je dle mého názoru, že nikoli.

Vláda Petra Nečase klesla na pověstné dno politické kultury a důkladně, jeden po druhém, zatlouká poslední hřebíčky do rakve důvěry občanů v politiku. Jakkoli se po každém dalším problému či krizi vlády Petra Nečase zdálo, že již nemůže být hůře, vládní strany znovu a znovu zhoršují obraz politiky před občany.

Poslední kapitolou tohoto více než smutného příběhu je pak současný boj Karolíny Peak proti destrukci a vydírání. Co na tom, že hlavním nástrojem tohoto boje proti destrukci je destrukce poslaneckého klubu Věcí veřejných. Její přeběhnutí (protože o nic jiného než tradiční přeběhlictví se zde nejedná) je ODS a TOP 09 vyzdvihováno jako sympatické a odvážné gesto a všichni přeběhlíci jsou nyní, namísto obvyklých konstruktivních poslanců, nazývání odpovědnými a odvážnými. Myslím, že někdo jiný by krok „peakovců“ nazval spíše tancem na hrobu Víta Bárty než odvážným krokem, ale to je na této smršti ubohosti a trapnosti ten nejmenší problém.