Deset let tvrdili, že regionálním politikům a šumavským starostům jde o těžbu dřeva, a opravdu trvalo dlouho, než jsme přesvědčili veřejnost o prostém faktu, že za jimi podporovaného „zeleného“ vedení parku se těžilo nejvíce dřeva v historii Šumavy. Na další lži jim již veřejnost neskočila, například na to, že Šumavu chtějí ovládnout kmotři či že starostové chtějí ze Šumavy udělat lunapark.

Poslední mediální akcí je tvrzení, že Národní park Šumava žádný zákon nepotřebuje. Samozřejmě se člověk musí ptát, proč s tímto názorem nepřišli před dvěma lety, kdy představitelé Hnutí Duha a stínové vědecké rady parku zasedali u kulatých stolů na ministerstvu životního prostředí, kde se zákon rodil. Není také pravda, že by od jednacího stolu odešli, či že by jednání bojkotovali, jak dnes uvádějí. A také není pravda, že ministr Chalupa žádnou z jejich připomínek neakceptoval. Výsledkem kompromisu a jejich návrhů jsou mimo jiné i čísla 22+4, resp. 26 % prvních zón Národního parku.  Z mého pohledu je to moc a spíše se kloním k návrhu Plzeňského kraje, kde je navrhováno 22 % prvních zón. Nicméně, dohoda mezi ministerstvem a kraji se hledá a k vyřešení zbývají pouhé tři body:  1. Již zmíněná čtyři procenta prvních zón, ve kterých se po určitou dobu bude zasahovat proti škůdcům, 2. tabulka povolených činností v těchto zónách a 3. uplatňování lesního zákona v druhých a třetích zónách.