Jednání zástupců ČSSD v Evropském parlamentu a v Senátu PČR, kterým se již od podzimu loňského roku snaží zpochybnit politické dohody učiněné na úrovni Evropské rady v říjnu 2009, je hazardováním s pověstí České republiky v zahraničí. Je třeba mít na paměti, že politickou dohodou hlav evropské sedmadvacítky se podařilo odbrzdit ratifikační proces Lisabonské smlouvy. Pokud ČSSD chce zpochybnit takto učiněnou dohodu na nejvyšší politické úrovni, podkopává tak důvěru českých občanů v Evropskou unii

ČSSD se snaží otevřít již uzavřenou záležitost a vytvořit z čistě technické záležitosti jako je standardní ratifikace řadové mezinárodní smlouvy prezidentského typu domácí politikum. A to bez ohledu na to, jaké důsledky to celé bude mít pro obraz České republiky.
 
Celé to divadlo, které na evropské úrovni ČSSD rozehrává kolem ratifikace Klausovy výjimky z Listiny základních práv EU, má za cíl v občanech vzbudit dojem, že vláda ČR chce snížit standard ochrany základních práv občanů České republiky. Přitom přistoupení České republiky k Protokolu č. 30, který se dosud vztahuje jen na Velkou Británii a Polsko, znamená, že Listina základních práv EU se na české občany bude vztahovat. A to v plném rozsahu aplikace evropského práva. Jediný dopad přistoupení k Protokolu bude deklaratorní potvrzení, že na základě Listiny nemohou být přezkoumány ryze vnitrostátní právní předpisy či situace mimo působnost práva EU a v konečném důsledku se tak zamezí případná hrozba aplikace extenzivního výkladu Listiny Soudním dvorem EU.