Jejich hlavním cílem je totiž získat více finančních prostředků od pacientů. Poté, co vloni vládní koalice silou a přes zásadní odpor nejen KSČM protlačila svoji nepromyšlenou a asociální první část zdravotnických reforem, se nyní v plné nahotě ukazuje, že výhrady odborné i laické veřejnosti byly více než oprávněné.
Již od prosince 2011 si tak pacienti začali připlácet na jeden den v nemocnici místo 60 celých sto korun bez jakéhokoli omezení délky pobytu, jak je běžné např. v sousedním Německu nebo Rakousku. Od stejného data byla také zpřísněna pravidla pro přestup k jiné zdravotní pojišťovně. Nově tedy může zájemce o přestup k 1. 1. 2013 podat žádost do konce června 2012. Je ovšem tristní, že v současné době Senát projednává novelu zákona předloženou senátory za ODS, TOP 09 a VV, která vrací původní možnost přestupu k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí!
Od 1. 1. 2012 pokračuje intenzivní »vytahování peněz« z již tak hubených peněženek těch, kteří zdravotní péči skutečně potřebují. Ti si zaplatí za léky do 50 korun, doplňkové a podpůrné přípravky plnou cenu. Z úhrad bylo totiž vyřazeno kolem 1300 tzv. levných přípravků. Stát tedy na úkor především důchodců ušetří jednu miliardu korun.
K tomu se pomalu, ale jistě rozjíždí další »skvělá« novinka v podobě tzv. nadstandardu. Bez jasného stanovení, na co má vlastně pacient nárok z povinného veřejného zdravotního pojištění, si jednotlivá zdravotnická zařízení sepsala své nabídky na »lepší« sádry, oční čočky a některá očkování. Zřejmě jen kvůli obavě z možného rozsudku Ústavního soudu se ministerstvo zdravotnictví neodhodlalo svůj »seznam pro bohaté« zatím dále rozšiřovat. Podle názoru KSČM by se nadstandard neměl týkat potřebné zdravotní péče, ale pouze luxusních služeb.
Od dubna 2012 nabyly účinnosti tři klíčové reformní zákony o zdravotnických službách, specifických zdravotních službách a zdravotnické záchranné službě, které fakticky nahradily zákon o péči o zdraví lidu a byla jimi změněna sama filozofie poskytování zdravotní péče tak, jak to je dosud zakotveno v článku 31. Listiny základních práv a svobod, která je součástí naší Ústavy. Z péče se staly služby a z pacienta klient, kterému jsou tyto služby poskytovány (za úplatu?). I když ministr Heger hovoří o změnách k lepšímu především pro pacienty, oni sami a také lékaři se obávají nejen právní nejistoty v důsledku nejasného výkladu řady ustanovení těchto právnických i věcných paskvilů. K novinkám nejvíce kontroverzním patří zavedení nesmyslného souhlasu obou rodičů s operací či náročnou léčbou dítěte. V České republice, kde se rozvádí více než polovina manželství a většinou ne zrovna v dobrém, se tak nejen výrazně komplikuje život tisíců rodičů, ale může dojít i k ohrožení zdraví a životů dětských pacientů. Je nepochopitelné, že ministr zdravotnictví – po vlně oprávněné kritiky - nepřistoupil okamžitě aspoň k jasnému pokynu pro lékaře, jak s tímto absurdním ustanovením v zákoně nakládat. Za jednu z mála prospěšných změn považuji úhradu očkování proti rakovině děložního čípku pro třináctileté dívky ze zdravotního pojištění a zavedení »institutu dříve vysloveného přání« pro těžce nemocné pacienty, pokud o sobě již nebudou moci rozhodovat. Omezení na pět let ale poněkud snižuje význam tohoto potřebného ustanovení. Co však rozhodně není možné schvalovat, je prodloužení dojezdové doby sanitek z 15 na 20 minut. Rozporuplně se jeví i možnost neposkytnutí pomoci, jestliže je sám záchranář v ohrožení života.
I ostatní zdravotníci projevují nespokojenost s novými zákony, protože jsou nově stanoveny výrazné pokuty za porušení práv pacientů, ovšem i za drobná administrativní pochybení, např. při nesprávném označení ordinace, nepuštění návštěvy k pacientovi nebo neumožnění přítomnosti vodícího psa ve zdravotnických zařízeních. Také nově zřizované národní registry zdravotnických pracovníků a poskytovatelů zdravotní péče vzbuzují obavy o zabezpečení citlivých dat. Ministerstvo zdravotnictví zatím nezodpovědělo otázky, kdo vlastně a jakým způsobem bude moci do těchto registrů nahlížet. Pacient rovněž dostal v případě operace právo na druhý názor, tedy na názor druhého odborníka a také na to, aby zpráva o jeho zdravotním stavu byla předána jeho praktickému lékaři. Není však stanoveno, kdo to vše uhradí.
Shrnuto a podtrženo. Ve zdravotnické reformě převažují nedomyšlená a asociální opatření, která neprospívají pacientům, zdravotnickým pracovníkům ani poskytovatelům zdravotní péče. Další důvod k tomu, aby koaliční pravicové seskupení ODS, TOP 09 a VV konečně zmizelo v propadlišti dějin a přestalo ohrožovat zdraví i životy občanů České republiky.
Soňa MARKOVÁ, poslankyně Parlamentu ČR, stínová ministryně zdravotnictví KSČM
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Mgr. Soňa Marková
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kscm.cz
