Primátor se proto rozhodl využít svého práva podle zákona o hl. m. Praze, který v § 73 umožňuje primátorovi metropole výkon přijatého usnesení pozastavit a přenést rozhodování v této záležitosti na půdu Zastupitelstva hl. m. Prahy. Podle našeho názoru je usnesení vynucené TOP 09 nesprávné. V tomto směru se opíráme o vyjádření, které Magistrátu poskytlo Ministerstvo pro místní rozvoj a ve kterém jednoznačně říká, že přijatá změna je „absolutně nevhodná“ a ministerstvo ji „v žádném případě nedoporučuje“.

 

Pokud toto usnesení projde i na Zastupitelstvu hlavního města, hrozí zrod jednoho superúředníka v čele spojeného odboru územního a stavebního.  Vzniklý superodbor pak bude vydávat stanovisko a bude zároveň rozhodovat i o odvolání proti němu. To v ODS vyvolává obrovské pochyby o konfliktu zájmů a nepodjatosti superúředníka v jeho čele. Jedná se o centralizaci moci dotaženou ad absurdum. ODS má navíc vážnou obavu, že tato reorganizace je na míru šita jedné osobě.

 

Mezi další výhrady ODS patří otázka koncepčnosti rozbití školského a sociálního odboru, otázka bezmyšlenkovitého sjednocení veškerých investic do jedněch rukou. ODS také nemůže souhlasit s narůstáním byrokracie – reorganizace dává vzniknout pozicím nového sekčního ředitele, nového ředitele odboru a tří nových vedoucích oddělení. Tyto nové funkce jsou spojeny s dalšími významnými finančními náklady.

 

Díky reorganizaci může dojít k výraznému ochromení úřadu a zhoršení služeb pro občany, díky stěhování a změnám pracovní náplně až tisíce magistrátních úředníků.  Pro ODS je rovněž důležité zachování tolik diskutovaného práva veta.   Toto právo zakotvené v koaliční smlouvě i v jednacím řádu Rady hl. m. Prahy, je pro ODS poslední pojistkou pro případ, kdy TOP09 zneužije své většiny 6 hlasů proti 5 hlasům ODS k prosazení záměru, který je pro ODS zásadně nepřijatelný. Příkladem může být zdražení jízdného v Praze, které TOP09 prosazuje a preferuje před racionalizací provozu Dopravního podniku a hledáním úspor a zdrojů uvnitř podniku.“