Od té doby činí její výše konstantně 8000 Kč hrubého měsíčně, takže až do současnosti její reálná úroveň (koupěschopnost) neustále klesá. Zatímco v ČR představuje minimální mzda 32 % průměrné mzdy, v Evropské unii dosahuje zpravidla kolem 40 %. V přepočtu na paritu kupní síly v EU máme šestou nejnižší minimální mzdu.
K celému tématu probíhala jednání tripartity, takže své stanovisko formulovaly nejen odbory, ale také zástupci zaměstnavatelů a vlády. Jednání ukázala, že se jak odbory, tak Svaz průmyslu a dopravy ČR celkem bez problémů shodly, že minimální mzdu je třeba navýšit. Shoda se pohybovala kolem částky 8500 Kč. Jestliže se na nutnosti navýšit minimální platy shodli i zaměstnavatelé, je nepochopitelné, proč vláda stále odmítá tento krok učinit!
Ministr Kalousek i ministr Kuba jsou jednoznačně proti navýšení minimální mzdy. Jak TOP09, tak ODS papouškují ideologické předsudky o tom, že její zvýšení ohrozí podnikatele, kteří pak budou muset zaměstnance propouštět. Daleko pravděpodobnější přitom je, že minimální mzda zamrzlá na úrovni před sedmi lety již roky neplní svou motivační funkci v ekonomice. Jít pracovat za minimální odměnu se zkrátka mnoha lidem nevyplatí a zůstávají radši závislí na sociálních dávkách. Takoví občané postupně ztrácejí pracovní návyky: nemají proč ráno vstávat z postele. Není nikterak prokázáno, že by růst minimální mzdy kopírující růst mezd v ekonomice působil nárůst nezaměstnanosti. To by se snad mohlo stát v okamžiku, kdy by minimální mzda skokově narostla. To však nepožadují ani odbory.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libor Rouček - profil